Rodinný

Barbie ve vánoční koledě je dojímavá adaptace klasického Dickensova příběhu naplněného hřejivými vánočními koledami, nádhernou módou a hromadou smíchu! V příběhu vystupuje Barbie jako Eden, nádherná zpěvačka v londýnském viktoriánském divadle. Eden a její snobská kočka Chuzzlewit sobecky plánují zkoušku všech divadelních herců ve vánoční svátek! Ani Catherine, Edenina kostymérka a kamarádka z dětství, jí nedokáže tento záchvat sebestřednosti vymluvit.

Barbie tentokrát díky nepřekonatelné počítačové animaci ožije v této překrásné moderní verzi klasické pohádky E. T. A. Hoffmanna v opravdu úžasné formě. Pohádka začíná tím, že Barbie, která hraje roli Kláry, dostane od své nejmilejší tety krásnou dřevěnou loutku – je to louskáček na ořechy – avšak Louskáček se ještě téže noci, zatímco Klára spí, stane živým princem, aby dívku ochránil před zlým Myším králem, který pronikl ke Kláře do pokoje. Holčička se probudí a Louskáčkovi pomůže, ale Myší král zlým kouzlem Kláru zmenší. Proto se musí s Louskáčkem vydat na dobrodružnou cestu, aby našli kněžnu Bonbon, jedině ona totiž dokáže zlomit zlé čáry Myšího krále. Krásu příběhu umocňují strhující taneční scény, které na příjemnou Čajkovského hudbu vymyslel a nacvičil…

V roce 1982 natočil Steven Spielberg jeden ze svých nejúspěšnějších filmů, rodinné sci-fi o opuštěném mimozemšťánkovi. Režisér znovu dokázal, jak virtuózní je vypravěč. Kosmická loď ze vzdálené planety přistane u Los Angeles. Jeden člen posádky okouzleně sleduje světla velkoměsta a zmešká odlet. V panice najde skrýš v kůlně předměstského domu, kde žijí sourozenci Elliott , Michael a Gertie (Drew Barrymoore). V dětech nachází spojence a díky empatii se naučí lidskou řeč. Vrásčitému stvoření s hlavou jako ragbyový míč začnou říkat E.T. Aby se mimozemšťan mohl vrátit domů, musí navázat spojení s rodnou planetou. To se nedaří a E.T. chřadne. V bizarní atmosféře halloweenu se navíc dostane do rukou vědců. Jejich péči a bádání nepřežije a přístroje konstatují smrt. Díky přátelství…

Veselé príbehy malej copatej Pipi nakrútené podľa knižky Astrid Lindgrenovej

Nápad a jádro libreta vzniklo v roce 1975 v Dánsku, kde autoři pracovali jako námezdní mimové v kodaňském pouličním divadle. Po návratu do ponuré a otrávené Prahy se věci ujal režisér Janík Roháč, jediná optimistická a zábavná bytost v tehdejší Československé televizi. Postavil lajnu Polívka–Jirák–Dvořák, která se zmocnila této mimické grotesky s nadšením. Společným úsilím vznikl pořad, který rok po svém vzniku dostal cenu na televizním festivalu pořadů pro mládež Prix de Jeunesse v Mnichově. Tento vznik se neobešel bez problémů. Nebyly kupodivu politické, ale ryze umělecké. Boj se strhl kolem dekorací. Známý a dodnes milovaný brněnský výtvarník navrhoval dekorace malované, Roháč chtěl gigantické doslovné zvětšeniny. Výtvarnou verzi označil za „bábkové divadlo“, což byl z jeho úst ortel smrti. Dnes, kdy klíčovaní trpaslíci brázdí světové obrazovky v libovolně zvětšených prostorách a kradmo se dotýkají iluzivních předmětů, Bolek, Ota a Pepa se…