Dokumenty

Spolu s ním vyráží na divokou cestu česko-slovenská parta bláznivých dobrodruhů včetně nezničitelného Marka Slobodníka na plovoucí motocyklové tříkolce. Cíl? 18 000 kilometrů z Prahy až do Ulánbátaru. Prostředky? Ojeté, nebezpečné a legrační stroje. Výzvy? Nástrahy exotických zemí, bizarní režimy, mizející řeky, kvetoucí pouště i nekonečné pláně, kde nejsou cesty – jen směry. A Mongolsko – země modrého nebe. Nejméně osídlená země světa. Země, která láme srdce i plní sny. Ve finále, pod dunami pouště Gobi, dojatí chlapi zjišťují, že to fakt stálo za to a že zázraky se dějí… Ale někdy úplně jinak, než čekali.

Voda pokrývá sedmdesát procent naší planety. Z vesmíru vypadá Země jako obrovský oceán, místy přerušený velkými ostrovy – kontinenty. Tato voda, zdroj všeho života, je základní podmínkou naší existence. V současnosti však lidstvo na tento důležitý fakt zapomnělo. Náš horečný způsob života uvolňuje do atmosféry velké množství oxidu uhličitého, který vytváří skleníkový efekt a zahřívá naši planetu. Hladiny moří na celém světě stoupají exponenciálním tempem a pobřeží jsou vystavena stále silnějším záplavám. Velkoměsta vyrostla hlavně na pobřežích, protože to dříve byla výhodná poloha. Dnes je proto čtvrtina světové populace přímo ohrožena stoupající hladinou světového oceánu. Týká se to všech, ale města jako New York ve Spojených státech, Rotterdam v Evropě nebo Singapur v Asii jsou první na řadě. Vědci a…

Oba byli následníky trůnu. Narodili se s jediným posláním – vládnout. Jednoho mučili vojenským drilem, druhý zklamal hned poté, co přišel na svět s ochrnutou rukou. Oba spojovala dětská traumata a složitý vztah s odtažitými rodiči, a přesto byli úplně jiní. Rakouský korunní princ Rudolf a německý korunní princ Vilém se seznámili jako čtrnáctiletí mladíci roku 1873 u příležitosti vídeňské Světové výstavy. O prvním setkání mladých následníků trůnu se psalo na titulních stranách. Rudolf prý Vilémovi dokonce nabídl tykání a oba se sbratřili, přestože vzájemné rakousko-německé vztahy byly spíše napjaté. Bylo však toto sbratření opravdu upřímné?

Byly mocnosti Osy blíže bombě, než si myslíme? V tomto dokumentárním seriálu se odehrává drama, v němž odborníci vrhají nové světlo na útrapy, problémy a tajemství předjaderného světa zmítaného válkou.

Ostrov Hvar je od nás vzdálen 1000 kilometrů. Každé léto sem trajekt přiveze několik tisíc Čechů, kteří zde stráví zaslouženou dovolenou. Občas se stane, že se někdo nevrátí. Od začátku 70. let se na ostrov Hvar provdalo 42 českých žen. Jakou roli v tom hrálo moře a jakou relativně svobodné poměry v tehdejší Jugoslávii? Jaký je podle nich rozdíl mezi Čechy a muži z Hvaru?