Dokumenty

Krátký dokumentární film sleduje expedici českých odborníků ze Zoo Liberec, kteří spojili síly s filipinskými partnery ve snaze zachránit jednoho z nejkrásnějších a nejohroženějších dravců světa. Jedná se o orla opičího, který se stal národním symbolem celých Filipín. Film odhaluje zákulisí vědeckého úsilí na zdokonalování metod umělého oplodnění, které mohou být klíčem k záchraně tohoto “krále nebes“.

Hlavním protagonistou je francouzský archeolog a egyptolog Pierre Montet, jehož život a objevy připomínají filmového hrdinu Indiana Jonese. V roce 1939 Montet objevil řadu hrobek na zapomenutém nalezišti Tanis, hlavním městě posledních faraonů. Během dvanáctiletého období vykopávek mezi lety 1939 a 1946 Montet odkryl řadu nedotčených hrobek faraonů a významných osobností starověkého Egypta, včetně hrobek Šešonka II. a Psusenna I. Dnes je třikrát větší naleziště Tanis, což představuje 200 hektarů, zkoumáno francouzskými archeology pod vedením ředitele vykopávek Françoise Leclera. S pomocí moderních technologií se snaží vzkřísit starobylé město z písku pouště a objasnit jedno z největších tajemství egyptologie. Díky archivním materiálům a fotografiím z doby, spolu se záběry současných archeologických výzkumů na nalezišti Tanis, nahlédneme do života jednoho z nejvýznamnějších…

O budoucnosti zemí, v nichž probíhají vojenské konflikty, často nerozhodují vojáci na frontě, ale muži v prosklených budovách. Jedním z nich byl až do října 2024 generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, snažící se od propuknutí konfliktu kočírovat jednání mezi Ruskem a Ukrajinou. Režisér Tommy Gulliksen měl jedinečnou možnost vše zaznamenat. Napětí ale během sledovaného období neeskaluje jen mezi Vladimirem Putinem a Volodymyrem Zelenským, ale i mezi členskými státy NATO. Pokud má Aliance zůstat pohromadě, bude to vyžadovat mimořádné diplomatické schopnosti. Stoltenbergův poslední rok ve funkci bude mimořádně perný.

Dokumenty o neobyčejných životech obyčejných lidí.

Dokument přibližuje historii sakkárské nekropole. Po celé egyptské dějiny bylo toto místo pohřebištěm. Ukládány sem byly ostatky faraonů, ale také soukromých osob, většinou s celými rodinami. Nedílnou součástí však bylo rovněž Serapeum tvořené chrámy, kaplemi a katakombami, v nichž byli pohřbíváni Ptahovi posvátní býci Apidové. Lokalitu detailněji prozkoumal francouzský archeolog Auguste Mariette v 50. letech 19. století. Po jeho stopách se v posledních pěti letech vydali také vědci z pařížského muzea Louvre, v němž jsou vystaveny nejzajímavější z Mariettových nálezů včetně slavného Sedícího písaře.