Dokumenty

Který predátor má v živočišné říši nejsilnější skus? Realistická grafika rozebírá skus některých z nejdivočejších a nejsmrtelnějších zvířat na světě – lvů, krokodýlů, žraloků, aligátorů, jaguárů a dalších.

Barvy utvářejí svět, který známe a milujeme. Výroba barev je nákladná a zvířata a rostliny musí mít k investicím dobré důvody. Ať už jde o varování, maskování, nebo atraktivitu. Barvy jsou zkrátka součástí života každého z nás – co všechno mohou znamenat?

Astronauti na Mezinárodní vesmírné stanici posouvají vědu kupředu, nechávají na sebe působit málo známé jevy a provádějí stovky experimentů. Jak tato obrovská, už přes 20 let obývaná stavebnice vůbec vznikla? Co dělá mezinárodní koalice a tisíce mužů a žen po celém světě pro to, aby bylo možné žít ve vesmíru? Jak se astronauti soukají do skafandru a jak čelí nebezpečím vesmíru? Spolu s Thomasem Pesquetem a za pomoci odborníků, vědců, lékařů, instruktorů, ředitelů a díky využití digitální grafiky a animace nahlédneme do zákulisí mise a poznáme fungování Mezinárodní vesmírné stanice. Vydejte se na tuto výjimečnou cestu s nejznámějším francouzským astronautem.

Charismatická filmová herečka (Žena od vedle, Konečně neděle!, Swannova láska, Nesmrtelná Callasová aj.). Francouzský dokument Podobně jako jedna z oblíbených československých hereček, Magda Vášáryová, vystudovala i Francouzka Fanny Ardantová politologii, v níž dokonce krátce působila. Poté, co ji zlákalo divadlo, už nebylo daleko k filmování. Na prahu třetí dekády života potkala osudového muže svého života i kariéry, Francoise Truffauta. S ním natočila své nejslavnější filmy Žena od vedle a Konečně neděle! Bylo by jich jistě přibývalo, nebýt Truffautovy předčasné smrti v roce 1984. Fanny Ardantovou obsazovali významní evropští režiséři, ať už to byl Alain Resnais či Volker Schlöndorff. Mnohokrát prokázala svůj komediální talent i muzikálnost, například ve snímku 8 žen. Ani po svých sedmdesátých narozeninách se nebojí nezávislých či experimentálních…

V roce 1939 byl na Slovensku zvolen nový prezident, stal se jím katolický kněz a antisemita Jozef Tiso. Zavedl fašistickou vládu za pomoci polovojenské organizace Hlinkova garda. V roce 1941 mělo Slovensko snad ještě přísnější protižidovské zákony než Německo. Kromě povinného nošení žluté Davidovy hvězdy nesměli Židé vlastnit automobil a rádio, přišli o právo cestovat, a to i v rámci státu. Nesměli navštěvovat státní nemocnice, neměli vůbec žádná práva. Vláda se dohodla s nacisty na deportaci slovenských Židů do Polska pod podmínkou, že se deportovaní lidé již nevrátí. Jednou ráno Edita a její starší sestra Lea z Humenného spatřily na zdech domů oznámení, že se všechny neprovdané židovské dívky od šestnácti let mají dostavit 20. března 1942 do budovy školy….