Historický

Polský důstojník Witold Pilecki, svědek nejtemnějších kapitol lidských dějin, byl prvním mužem, který spojence informoval o realitě holocaustu přímo z Osvětimi.

V roce 2012 se pod parkovištěm v Leicesteru našly ostatky krále Richarda III., které byly více než 500 let považovány za ztracené. Za tímto úspěchem stojí amatérská historička Philippa Langleyová, jejíž výzkum se setkal s nepochopením přátel a příbuzných i s jízlivou skepsí odborníků a akademiků. Film vypráví inspirativní příběh ženy, která se nenechala přehlížet a podceňovat. Postavila se nejvýznamnějším anglickým historikům, které nakonec přiměla přehodnotit názor na jednu z nejkontroverznějších osobností anglických dějin.

Francie se zmítá v hlubokém rozvratu. Je vyhlášena válka. D’Artagnan a věrní mušketýři jsou poslední hradbou před chaosem. Osud je však nečekaně vtáhne do rozsáhlého spiknutí. D’Artagnanova láska Constance je unesena. Při zoufalé snaze zachránit ji, je mladý mušketýr nucen spojit své síly se záhadnou Milady de Winter. Ale dlouho skrývané tajemství, které se vynoří z minulosti, rozbíjí pevná spojenectví. Mušketýry čeká strašlivá volba: jestli chtějí dokončit svou misi a zachránit Francii, budou muset obětovat ty, které milují…

Nacisté začali s vražděním svých obětí v plynových komorách v roce 1942. Židé z okupovaného Polska byli shromažďováni v ghettech nebo odváženi v dobytčích vagonech přímo do nově budovaných vyhlazovacích táborů, včetně Sobiboru. Lidé, kteří transport přežili, byli v Sobiboru vyhnáni na rampu. Do zoufalého pláče dětí, které ztratily rodiče, se mísil hlas zástupce velitele tábora Johanna Niemanna. Nově příchozí měli dokonce připravené korespondenční lístky pro své příbuzné doma, aby jim mohli sdělit, že se jim vede dobře. Očití svědci hrůz Sobiboru popisují, jaký pohled se nově příchozím naskytl.

Edvard Munch (1863–1944) patří mezi největší osobnosti výtvarného umění. Norský malíř a grafik se narodil v městečku Adalsbruk jako druhý z pěti dětí do rodiny vojenského lékaře. Absolvoval Kreslířskou školu v Kristianii a v roce 1883 měl první veřejnou výstavu. Munchovo dílo bylo ovlivněno naturalismem, symbolismem, impresionismem a dílem Eduarda Maneta, ovšem i Munchovým chatrným fyzickým a duševním zdravím a traumatem z úmrtí matky. Munch v díle předznamenal nástup expresionismu a stal se jedním z nejvýznamnějších představitelů tohoto hnutí…