Historické dokumenty

Caligula vládl římské říši pouhé čtyři roky. Jeho jméno, známé všem, je synonymem pro excesy a tyranii. Nedávné archeologické objevy v podobě majestátních a megalomanských staveb nám však umožňují přehodnotit odkaz tohoto kontroverzního císaře.

Historička dr. Bettany Hughesová, archeoložka Raksha Daveová a publicista John Sergeant sledují nové vykopávky, které probíhají po celém zničeném městě a okolních oblastech, vstoupí do nejzachovalejších římských památek, podílejí se na analýze lidských ostatků a navštíví samotnou sopku. Po staletí ležela třetina tohoto římského města nedotčena. Znamená to stovky obchodů, domů, ulic a těl, které zůstaly 2 000 let ukryty pod popelem a vypadají tedy přesně tak jako v den erupce. V několika místech těchto nedotčených oblastí proběhnou letos nové archeologické výzkumy a my máme příležitost jim přihlížet.

Joseph Bologne se narodil v roce 1745 jako syn africké otrokyně a francouzského statkáře. Protože ale vynikal jako houslista, skladatel a šermíř, podařilo se mu okouzlit francouzskou královnu natolik, že ho povýšila do rytířského stavu. Dokáže se navzdory předsudkům ve vysoké společnosti prosadit?

Zhruba před pěti tisíci lety žil bezohledný a ctižádostivý muž jménem Memnon, který byl přesvědčený, že je povolaný vládnout lidem, žijícím v egyptské poušti. Postavil se proto do čela barbarské armády a nemilosrdně vraždil každého, kdo se nechtěl podřídit jeho vůli. Předcházel ho strach a hrůza, neboť mnozí věřili, že Memnonovy kroky řídí někdo jiný, kdo s jistotou ví kdy a kde zaútočit. Proto také odcházel z každé bitvy jako vítěz. Jen několik rodových kmenů našlo sílu a odvahu zastoupit Memnonovi cestu k trůnu. Do jejich čela se postavil Mathyus, kterému v žilách kolovala válečnická krev…

Když se francouzský malíř Pierre Bonnard setkal s Marthou de Méligny, netušil, že se tato samozvaná aristokratka stane inspirací a smyslem jeho života a díla. Od prvního momentu byla více než jen múzou, která tvořila středobod více než třetiny jeho děl. V roce 1912 se Pierre a Martha usadili v domě v Normandii, kde byl jejich sousedem slavný impresionistický malíř Claude Monet. Okolní půvabná krajina a její atmosféra Bonnarda inspirovaly k namalování jeho nejlepších obrazů včetně mnoha aktů s Marthou. Jeho vrcholná plátna mu vynesla označení „malíř štěstí“, „mistr intimismu“ či „poslední z impresionistů“. Společně Pierre a Martha dosáhli svého uměleckého naplnění díky pestré lásce odlišné od standardů své doby, lásce protkané velkým tajemstvím.