Historické dokumenty

Píše se rok 1948. V německém městě Norimberk pokračují procesy s nacistickými válečnými zločinci. Ti nejvyšší již své rozsudky vyslyšeli, teď jsou však na řadě lidé, kteří „jen“ sloužili režimu. Jednomu z poválečných tribunálů předsedá penzionovaný americký soudce Haywood (Spencer Tracy). O svém poslání si nedělá žádné iluze: ví, že největší případy už proběhly a lidé v Německu i Americe se raději ohlížejí dopředu než dozadu. Přesto se Haywood svého úkolu chopí s cílem dobrat se objektivního poznání o tom, jakou vinu na zvrácenostech nacistické říše nesou běžní občané. Před tribunálem se navíc ocitli Haywoodovi kolegové, všichni čtyři obžalovaní totiž sami vykonávali soudcovskou praxi. Z moci svého úřadu odsuzovali lidi k smrti na základě jejich politického přesvědčení nebo rasové příslušnosti….

Po druhé světové válce se tento sen zdál být nedosažitelný, protože některé věci člověk ještě nevynalezl. Jak přepravit 100 osob rychlostí přes 2000 km/h ve výšce 18 000 metrů? Jak technologii, dosud vyhrazené stíhacím letounům, přizpůsobit pro komerční lety? V závodě o realizaci nadzvukového letadla nakonec zvítězilo francouzsko-britské spojenectví, které porazilo Spojené státy a SSSR, a stalo se evropskou obdobou amerického programu Apollo. S jakým řešením přišli konstruktéři? Díky novogotickému křídlu, čtyřem proudovým motorům s přídavným spalováním, slitině navržené tak, aby odolávala aerodynamickému zahřívání, a futuristickému obalu kabiny dokázal tento výjimečný letoun uletět vzdálenost mezi Paříží a New Yorkem za 3,5 hodiny rychlostí vyšší než Mach 2. Rekord, který dosud nebyl u dopravního letadla překonán. Bylo to však také letadlo…

Brněnské studio České televize natočilo v posledních letech několik divácky úspěšných dokumentárních pořadů, které jsou věnovány životním osudům významných představitelů rodu habsbursko-lotrinského: císaře Františka Josefa I., arcivévody Františka Ferdinanda d´Este, arcivévody Maxmiliána Ferdinanda, který byl v letech 1864-67 císařem v Mexiku, a naposledy dokument o životě posledního rakouského císaře a uherského krále Karla I. Tento volný cyklus doplní další hodinový snímek, tentokráte věnovaný krátkému životu korunního prince Rudolfa, jediného syna císaře Františka Josefa I. a císařovny Alžběty, zvané Sisy. Postava tohoto fešného arcivévody dodnes vzrušuje představivost zájemců o historii 19. století, neboť vynikala nad ostatní Habsburky již za svého života a také její smrt na zámečku Mayerling, společně s mladičkou baronesou Mary Vetserovou, je dodnes obestřena záhadami a tajemstvími.

Publicistický cyklus Zvědavá kamera se dostal na obrazovky Československé televize v roce 1965 a okamžitě se stal nejsledovanějším pořadem.V období tání cenzury došlo ke zmírnění dohledu a vzniká investigativní pořad, který opravdu pátrá po nezodpovězených otázkách a bílých místech naší historie. Moderátorem a scénáristou pořadu se stal Vladimír Branislav. Pořad zaniká v roce 1968 po okupaci Československa.

Sídlo rozkládající se na zhruba hektarovém pozemku nedaleko Buckinghamského paláce bylo v průběhu staletí dějištěm přelomových událostí, mimo jiné uvěznění krále Karla I., jenž byl roku 1649 sťat ve Westminsteru. Zdejší kaple se stala poutním místem pro tisíce truchlících, kteří se v září 1997 přišli poklonit princezně Dianě a zapsat do kondolenčních knih. A právě sem se William a Harry přestěhovali po smrti své matky. Když se zde William poprvé setkal s přítelkyní svého otce, požádala Camilla po půlhodinovém rozhovoru s princem o jediné: gin s tonikem.