Historický

Slunce obíhá kolem Země – tento světonázor řeckého astronoma Ptolemaia byl více než 1500 let považován za nezpochybnitelnou pravdu. Dokonale zapadal do křesťanského pohledu na svět, podle kterého Bůh stvořil Zemi jako střed celého vesmíru. Ale v ptolemaiovském kalendáři se data a roční období nepřehlédnutelně rozcházela. Papež požadoval jeho reformu. A dostal více, než si představoval. Astronom a učenec Mikuláš Koperník, který byl přepracováním kalendáře pověřen, už dávno předtím objevil něco naprosto převratného a revolučního. Jeho zjištění byla správná a pravdivá, přesto představitele křesťanské víry vážně popudila. Objev, že Země ve skutečnosti obíhá Slunce, byl nebezpečný. Měl Koperník zveřejnit své výpočty, nebo se raději dále držet toho, co se hlásalo v kostele?

Před více něž 100 lety hostila olympijské hry Paříž. Ačkoli se Francie roku 1924 v mnohém lišila od té dnešní, s olympijskými hrami přišly problémy ne nepodobné těm, které řešila francouzská metropole při pořádání her v roce 2024. V poválečné době se vedly velké diskuze o financování, dopravě, zázemí i bezpečnosti. Na přetřes přišla i účast žen v soutěžích. Při neúčasti Německa a Ruska se mezi hvězdy her zařadili vynikající finský běžec Paavo Nurmi nebo tehdejší nejrychlejší plavec světa a budoucí filmový Tarzan Johnny Weissmüller.

V roce 1842 vládne v městečku Cranford etiketa, neměnné zvyky a především ženy… Vtipný i dojemný seriál z roku 2007, nominovaný na tři Zlaté glóby, nabízí mimo skvělých hereckých výkonů v čele s Judi Dench, i nadčasová témata jako jsou obavy z technologického pokroku.

Film je baladickým příběhem chlapce Janka Kadavého, jehož otec byl v roce 1949 zatčen, odsouzen a popraven jako třídní nepřítel. Matka krátce nato zemřela a Jankovi zbyl jen děda… Děj se odehrává ve dvou časových rovinách: zachycuje tragikomické epizody z vojenské služby u pétépáků a trpké vzpomínky na dětství, plné ústrků ze strany spolužáků i dospělých. Jediným světlým bodem Jankových vzpomínek je právě děda… Autobiografický film scenáristy Jiřího Křižana se vrací do padesátých let minulého století, do doby poznamenané lidskými tragédiemi a utrpením. Drama o střetu přirozené mravnosti a selské odolnosti s totalitním útlakem inspirovaly skutečné osudy Křižanových předků.

Jeden z největších chrámových komplexů nejen v Egyptě, ale na světě byl vybudován k oslavě boha Slunce Amon-Rea. Nejstarší část je z období přibližně 2 000 let před naším letopočtem. V dalších staletích se soubor rozrůstal a měnil podle přání faraonů. Karnacký areál a genialita staroegyptských stavitelů přitahuje egyptology z celého světa. Při průzkumu karnackého souboru se podařilo rozluštit hned několik záhad: Jak stavitelé pracovali s kvádry o mnoha tunách, jak vytesali a posléze vztyčili největší dochovaný egyptský obelisk a jak zvedali do výšky všech 134 sloupů Velké sloupové síně.