Historické dokumenty

Dnešní ponorky jsou už nesmírně komplikovaná technická zařízení, dokonale vyzbrojená nejen zbraněmi, ale i rozličnými technologiemi. Ačkoliv jsou to velice úchvatná konstruktérská díla, jejich ničivá síla je hrozivá. Snad žádná zbraň na světě nevyvolává v lidech takovou erupci emocí jako právě ponorka. Skrývá se v hloubkách a zákeřně útočí. Svými nukleárními raketami dokáže zničit třeba celý náš svět. Ačkoli původně se ponorky vůbec nezrodily pro válečné účely, nýbrž proto, abychom s jejich pomocí lépe poznali svět pod vodní hladinou. Zájem o jejich vojenské využití však brzy zastínil původní úmysl a vývoj ponorek vzala do rukou armáda.

Irenino nové závodní auto nejede tak, jak si představovala. Nejlepší mechanik Švejda se vypařil. Lippi možná ví, kde je, ale nechce Ireně pomoci. Irena nechápe proč. Přece to byl on, který jí k novému autu pomohl. Pátrá po příčinách, ale zjišťuje, že vše kolem nepojízdného auta je jenom zástěrka neveřejných obchodních dohod mezi jejím otcem Jaroslavem a Hansem von Lippim. Irena pátrá neúnavně dál. Možná vše souvisí s nedobrou finanční situací firmy, proto chce tatínkovi pomoci, ale ten vše zlehčuje. Až nepochopitelně se brání, aby mu pomohla. I Marie se přimlouvá, aby Jaroslav Ireně prozradil všechno, mohlo by to totiž pomoci nejen jemu ve firmě, ale i Marii ochránit před vězením. Ví, že Jaroslav mluvil s Kryštofem, který se dozvěděl…

V roce 1955 přišel do kin první ze tří legendárních filmů o Sisi a obraz rakouské císařovny Alžběty zcela překroutil. Sisi lidi fascinovala tehdy a fascinuje je doteď, vždyť kdo by neznal scénu s císařovnou spěchající za jásotu přihlížejících vstříc svému dítěti. Ovšem v té popustili filmaři zcela uzdu vlastní fantazii. Ze čtyř dětí ji přežily dvě a obě zdědily značný majetek. I Sisina vnučka Alžběta Marie žila ve stínu excentrické císařovny. Jako malé vyrůstaly děti ve zlaté kleci bez matky, natolik posedlé kultem vlastní osobnosti a vnitřním neklidem, vyznávající jen krásu, poezii, že na děti tak nějak nezbýval prostor.

S využitím pečlivých výzkumů a forenzních vyšetřovacích metod klade tato série otázku, jestli někteří z nejodsuzovanějších králů v historii byli skutečně nemilosrdnými vrahy, jak se dodnes traduje, nebo zda jejich vražedné činy nebyly ničím víc, než normou, která se v jejich násilné době dala očekávat? Řím, Jeruzalém, Kyjev, Moskva, Londýn, Nottingham, Rouen a Paříž ožívají v seriálu, který využívá originální filmové zpracování a průlomové obrazy umělé inteligence. Budeme svědky bojišť, královských dvorů, postav, měst a vesnic své doby, abychom odhalili pravdu o mýtech a legendách o Caligulovi, Ivanu Hrozném, králi Jindřichu VIII., králi Janovi Bezzemkovi, Neronovi a Herodovi, králi Židů.

Po účasti v křížové výpravě Vilém Tell slíbil, že se již nikdy nedopustí násilí. Avšak útlak švýcarských kantonů ze strany rakouské habsburské dynastie ho přiměl připojit se k boji za nezávislost. Rakouský místodržící Gessler se rozhodl povstání potlačit, aby získal přízeň krále a ruku jeho dcery. Gessler věděl, že Tell vede povstalce, a rozhodl se ho veřejně zostudit. Donutil Tella, aby sestřelil jablko z hlavy svého syna. Tell uspěl, což zvýšilo jeho nenávist vůči Gesslerovi. Toto ponížení nejen posílilo Tellův odpor k habsburské nadvládě, ale také přineslo Gesslerovi pohrdání princezny. Tak začala vzpoura, kterou odstartoval jeden muž, jedna kuše a jedno jablko.