Historické dokumenty

Inspirováno skutečnými událostmi, které se staly během tvrdého soupeření mezi Německem (Audi) a Itálií (Lancia) na mistrovství světa v rallye v roce 1983.

V prvních poválečných letech pohání Němce touha přežít. Jejich každodenní život je poznamenán strádáním, zkázou a hladem. Odklízením trosek, obchodováním na černém trhu, stáním ve frontách. Veřejný pořádek je jen zdánlivý, bezpečnost pouhou iluzí. Vraždy nejsou nic neobvyklého, činy odplaty jsou na denním pořádku. Zločiny těchto let odrážely hlavní problémy poválečného období.

Ztracená hudba z Osvětimi vypráví příběh britského skladatele a muzikologa Lea Geyera o jeho osmileté misi, jejímž cílem bylo shromáždit kolekci zapomenutých fragmentů hudebních rukopisů nalezených v archivech muzea v Osvětimi (Auschwitz-Birkenau). Ve výsledku zahrál jeho orchestr hudbu, kterou složitě rekonstruoval přesně tak, jak kdysi zněla v Osvětimi poprvé po osmdesáti letech. Osvětim-Birkenau byl největším vyhlazovacím táborem, jaký kdy svět spatřil. Zahynulo tam přes milión lidí, většina z nich Židů. V táboře však působilo také šest orchestrů tvořených vězni. Mnoho rukopisů, které po sobě zanechali, je téměř nečitelných a některé byly poškozené. Takže jejich interpretace vyžadovala rozsáhlou hudebně detektivní práci. Skladatel Geyer objevil řadu příkladů rebelujících hudebníků, kteří tajně vkládali do koncertů zakázané melodie. Orchestr hraje hudbu Fryderyka Chopina a…

Tragický příběh z let druhé světové války situovaný do prostředí židovského ghetta. Hrdina filmu Jakub Heym přináší naději na život lidem, kteří již čekali na smrt. Rozšiřuje totiž vymyšlené zprávy o postupu sovětské armády. Pro tuto klamnou naději se stal lhářem, jen proto sehrál svou roli až do konce.

Polsko v roce 1946. Rok po skončení války se zde neustále vznáší duch smrti a destrukce. Nacisté vyhladili devadesát procent zdejšího židovského obyvatelstva. Varšavské ghetto srovnali se zemí. Jeho trosky však vydaly poklad, skrýval se v za války ukrytých bednách. Jsou v nich sešity, pohlednice a dopisy, které rukou či na stroji napsali muži, ženy i děti. Dokumenty mají výjimečnou hodnotu, obsahují svědectví o životě Židů uvězněných v nacistických ghettech. Všude tam, kde nacisté tato vězení pod širým nebem zřídili, tedy na území Polska, bývalého Sovětského svazu a Baltských států, se po celých osmdesát let objevují nové doklady a svědectví. Ghett vzniklo přibližně tisíc dvě stě. Ta největší byla obehnaná zdmi a ostnatým drátem, menší byla otevřená, účel byl ale…