Naučný

Byly jednou jedny… Věci, které spojuje množství přesných vědeckých informací doprovázených charakteristickým humorným tónem, který zajistil dlouholetou oblíbenost a úspěch původní série.

Německá armáda má k dispozici tahač bizon. Ten je schopný zasahovat v terénu například u převrácených armádních vozidel nebo stojících tanků. Má schopnost je velmi jednoduše zvednou na čtyři kola a odtáhnout z místa. Je to speciální vozidlo za více než milion eur, které má pancéřovou kabinu, kterou je velmi složitě jakkoliv ostřelovat, je neprůstřelná. Ukážeme si, jak je schopné v lese dostat na kola převrácený armádní náklaďák. Je třeba využít stromy a vytvořit kladku, pak dostat vůz na čtyři a navinout na speciální naviják, který dokáže potřebné vozidlo nadzvednout a odtáhnout téměř z jakéhokoliv terénu. Velmi stejné vozidlo ale zasahuje i na německých silnicích. Nejde o pancéřované auto, ale také je to bizon, který dokáže přetáhnout vozidlo ze silnice…

Odborník na přežití Cody Lundin a bývalý armádní odstřelovač Dave Canterbury představují techniky, pomocí kterých si lze zachránit život i v těch nejhorších přírodních podmínkách.

 Pozůstatky civilizace vzkvétající od osmého do začátku patnáctého století vyvolávají řadu otázek. Moderní technika může poodhalit, co dosud skrývala zeleň. Na palubě vrtulníku je přístroj Lidar, s jehož pomocí bude proveden detailní dálkový průzkum zaniklého města. Laserové paprsky pronikají zeleným příkrovem až k zemi. Jejich odrazem se postupně vytvoří síť bodů, které naznačí už neexistující stavby. Ve třináctém století Angkor byl největším městem světa. Pozůstatky tohoto fascinujícího centra khmerské říše francouzští badatelé objevili až v devatenáctém století. Proč tato civilizace zanikla? Na tuto otázku se dnes snaží odpovědět vědci z celého světa. K tomu, aby bylo takové místo opuštěno, a to ještě poměrně velice rychle, musely existovat zřejmě pádné důvody. Jen stěží si lze představit, že by lidé Angkor opustili…

Pokud chce člověk poznat Anglii a zůstat při tom v pohodlí domova, má k tomu ideální příležitost skrze romány Agathy Christie. Této věhlasné spisovatelce se sice už pár desítek let přezdívá „královna detektivek“, je ovšem nesporné, že svůj bystrý pozorovací talent zužitkovala i k velmi barvitému a věrohodnému popisu anglických sídel a vesniček i života, který se v nich odehrával. Dnešní dokument nás zavede na místa, kde Agatha Christie buď pobývala či tvořila, či která si vybrala za dějiště svých románů. Navštívíme třeba Beacon Cove, kde se spisovatelce málem utopil její synovec, což později „zužitkovala“ v knize „Až tam nezbyl žádný“ (dříve „Deset malých černoušků“). Poznáme Torquay, Greenway, kde žila, ale ocitneme se i v Harrogate, kde roku 1926 nalezli…