Filmy

Františka Krále postihla v emigraci vážná automobilová nehoda a musel se podrobit plastické operaci. S novou tváří a pod změněným jménem se vrací do Prahy jako nepřátelský agent. Setká se se svou rodinou a začíná pochybovat o smyslu své špionážní činnosti…

Film je jedním z mnoha českých sci-fi filmů, které se k vyjádření myšlenky obejdou bez velkých efektů a počítačových kouzel. Cestář trvale žije budoucností a odmítá všednosti běžného dne. Mezigalaktické výpravě se porouchá chronometr a vyšle humanoida – L. Sobota – k průzkumu planety za účelem nalezení schopného člověka k opravě přístroje. To se nakonec podaří a výprava může pokračovat v cestě. K zamyšlení snad stojí úvaha, že se naše společnost od roku 1977, kdy se film natočil, o mnoho dále ve vývoji neposunula. Pravda, máme „modernější“ věci, ale jinak vše zůstalo při starém. Možná i proto se již mimozemšťané nepokoušejí o další kontakt, možná čekají na onen posun ve vývoji.

Dějová zápletka je vystavěna na kontrastu životních osudů dvou kdysi si blízkých lidí, nyní rozvedených manželů. Zatímco ona, povoláním zdravotní sestra, se lépe adaptuje, on, nespolehlivý a věčně improvizující, marně hledá svůj záchytný bod, dokonce se pokouší vrátit se k bývalé ženě…

Kriminální drama vzniklo podle stejnojmenné knížky novináře Petera Maase, jenž vylíčil skutečné osudy policisty Franka Serpica, který byl dlouholetým členem newyorského policejního sboru a v roce 1971 svědčil v rozsáhlém případu korupce. Policejní důstojník, který neváhá ani na okamžik a postaví se vlastním druhům, i když velmi dobře ví, že bude terčem jejich pomsty, patří k nejlepším hereckým kreacím Al Pacina (znamenal pro něho druhou v dlouhé řadě osmi oscarových nominací). Jeho neokázalé herectví působí přirozeně v souboru vesměs málo známých představitelů podobného založení a rovněž souzní s realistickým režijním pojetím. Režisér Sidney Lumet ve filmu využil více než stovku newyorských lokací a ukázal s výjimkou Staten Islandu prakticky všechny newyorské městské části. Kladný divácký ohlas filmu měl za následek…

Americký snímek režiséra Stephena Frearse z roku 1988 je v pořadí třetí adaptací známého francouzského románu Choderlose de Laclose z konce 18. století (počítáme-li i málo známou japonskou verzi z roku 1978). Příběh vikomta Valmonta a jeho lehkovážných hrátek s láskou inspiroval na konci 80. let i režiséra Miloše Formana a ještě dříve v roce 1959 francouzského režiséra Rogera Vadima, který natočil stejnojmenný snímek s Gérardem Philipem v hlavní roli. John Malkovich v roli Valmonta se pustí do hry plné exaltované vášně s nevinnou paní de Tourvel. Píše jí dopisy a nevynechá jedinou příležitost k vyznání lásky. Nechce však skutečný cit, ale pouze svést kouzelnou ženu. Do krutého plánu navíc vstupuje i protřelá markýza de Merteuil. Nikdo z trojice netuší,…