Rodinný

Jsou pohádky, které se na televizních obrazovkách objevují každé vánoce a jsou pohádky, které poněkud upadly do zapomnění a málokdo si je už dnes pamatuje. Tohle je právě jedna z těch méně známých. Její děj jistě není třeba blíže představit. Vždyť pohádkový příběh Plaváčka, uhlířova syna, jemuž sudičky přisoudí ruku královské princezny narozené ve stejný okamžik, patří mezi ty, na něž se nezapomíná. A Plaváčkova obtížná cesta za téměř nesplnitelným úkolem, za třemi zlatými vlasy děda Vševěda, který je Sluncem a nemá rád člověčinu, je stejně pohádková jako rady, které přiveze třem městům sužovaným podivnými strastmi.

Barborka s Tomíkem tráví prázdniny u babičky a dědy v kovárně pod Dračí skálou, kde ze všech sil pracuje i netradiční pomocník dvouhlavý dráček Čmoudík. Jednou, když se děti chystají přespat v jeskyni společně s dráčkem, objeví na zdi jeskyně starou mapu a Čmoudík, jehož jedna hlava mluví česky a druhá slovensky, začíná vyprávět napínavý příběh o vzniku království Draka, velké lásce princezny Adélky a prince Janka, o letité kletbě a strašlivém Drakovi, o zlém skřítkovi Blivajzovi, ale i o tajemství Pomněnkové louky, ztraceném dračím vejci a párku klokanů. Zajímá Vás, kdy draci tančí hip hop, jak se slaví vánoce v dračí jeskyni, jakou kouzelnou moc má sto let nemytý dračí zub a hlavně proč draka bolí hlava?

Příběh o tom, jak Černý Bill po vlakové loupeži přelstil pronásledovatele i šerifa.

Jedna z nejslavnějších moderních pohádek přitáhla pozornost hned několika atrakcemi – nejen dvojrolí Jana Wericha, znale glosujícího dění kolem sebe, ale především pohledem kouzelného kocoura, pod jehož pohledem se lidé zbarvují podle svých vlastností. Režisér Vojtěch Jasný natočil úsměvnou moralitu, jejíž hrdiny jsou malé děti, ještě nezkažené oproti svým zištným a chamtivým otcům. Jsou tu rozehrány ponejvíc typizované figurky od naivně čestného učitele přes pokryteckého ředitele školy a jeho zapšklé pohůnky až ke klevetnicím. Ve filmu uvidíme doslovnou plejádu českých herců a nádavkem i divadelní vsuvky. Ve své době – v roce 1963 – byl film vydáván za příklad konstruktivní satiry a mezinárodně ceněn za novátorsky pojednané výtvarné ztvárnění.

Ironický příběh na motiv orientální pohádky vypráví o tom, jak těžko volí půvabná žena mezi moudrým brahmánem s křehkou postavou a statným lovcem.