Pohádka

Hubatá, rozdováděná Plajznerka, jíž hraje v těle snad každá žilka touhou po hutném krajíci štěstí, krotí a cepuje zapomenutého čerta, aby z něho byl „pracovitej a poctivej muskej“, který by se uměl pořádně ohánět s kovářem u kovadliny i v Plajznerčině malém hospodářství. A aby jí pomáhal zmáhat všechny světské nástrahy, pomluvy a nepřejícnost sousedů. Trepifajksl z výřečnosti téhle povedené ženské brzy pochopí, že jako člověk na tom bude mnohem líp než jako starý, opelichaný čert. A proto se o to člověčenství pokusí, zcela v duchu českých pohádek. Vždyť takhle ho může čekat daleko více lákadel než od pekelného knížepána.

Ve volném pokračování pohádkové komedie „Co takhle svatba, princi?“ se znovu setkáte s princem Davidem a jeho ženou Bělou. Oba se těší na děťátko, které se jim má co nevidět narodit. Jenže princ David si ze všeho nejvíc přeje syna, dědice trůnu, a když v kolébce zavrní holčička, nedokáže se s tím smířit. A tak mu chvíli potrvá, než vezme svou dceru na milost…

V horské strouze se usadil hastrman (J. Faltýnek). Vodu zastavuje, ryby vychytává. A tak se ho ustrašení vesničané snaží po dobrém přemluvit, aby se přestěhoval do Jizery, kde je vody dost. Ale marně! Hastrman nechce ani slyšet – Jizera je daleko, musel by do ní dojít po souši, a to by zeleného panáčka zničilo. Voda ve strouze vyschla a po suchu on nemůže. Ale kdyby postavili hráz vyšší, aby ve strouze voda stoupla, tak by odplaval ještě dnes a ještě by jim zaplatil… Vyjednavači – švec (I. Gübel), krejčí (M. Nesvadba), hamerník (O. Brousek) se poradí a rozhodnou se, že udělají, co si hastrman přeje… Pro dnešní Pohádku pro pamětníky jsme sáhli hluboko do archivu. Natočil ji v roce 1970 režisér…

Hlavním hrdinou příběhu, který podle námětu Matěje Mináče napsal scenárista Marek Epstein, je chlapec Filip, jehož od narození pronásleduje smůla. Jeho otec totiž chtěl přechytračit samotnou Štěstěnu, a tím na sebe a hlavně na svého synka přivolal její hněv. A aby toho nebylo málo, Filip se navíc zamiluje do Štěstěniny dcery Haničky. Ve snaze získat její lásku a také proto, aby se zbavil proklaté smůly, vydává se na putování světem, během něhož narazí na muže trpícího chorobným lhaním. Ten se prolhal tak daleko, že už dokonce nezná ani svoje jméno a říká si prostě Kdokoliv. S pomocí tohoto povedeného kumpána pak svede nerovný boj o svoji milovanou. Komediální pohádka vypráví o tom, jak nesnadné je si štěstí zasloužit, ale také…

Vzduch, Oheň, Země, Voda – čtyři živly – a jejich vládce, samotné Slunce, jsou rozezleny kvůli zkušenostem, které na své pouti pozemským světem učinila Dešťová víla. Lidé už myslí jenom na peníze a láska a pomoc bližnímu neznamenají pro ně vůbec nic. Jako pro sedláka Lakotu, nejbohatšího hospodáře v kraji. Jeho syn Ondra má rád Květušku, jenže ta by nepřinesla žádné věno, a tak Lakota nutí Ondru do sňatku s bohatou dědičkou pivovaru. A také jediná Květuška se ujme chudé žebračky, za kterou se přestrojila Dešťová víla, a proto jen ona dostane moc, aby navrátila vodu svému kraji. Takový byl totiž trest, na kterém se dohodly živly spolu se Sluncem: prameny vyschnou a déšť nepřichází… Nebezpečná je cesta, nebezpečné jsou…