Komedie

Budoucí Otec vlasti Karel tráví léta dospívání na francouzském dvoře ve společnosti své snoubenky Blanky z Valois. Věnuje se vzdělávání ve všech možných oblastech, od historie po šermování. Jednoho dne jej však otec Jan Lucemburský povolá do Itálie, kde právě bojuje.

Za ranního šera je v Praze ve Vltavě nalezena mrtvola kasaře Toufara se zabodnutým nožem v zádech. Inspektoři Bouše a Brůžek navštíví jeho milenku, prostitutku Annu Kulatou zvanou Paraplíčko a je zjevné, že než otevřela dveře svého bytu, oknem kdosi utekl. Paraplíčko je předvedena k výslechu k šéfovi kriminálky – radovi Vacátkovi, ale i když je šokována fotografií mrtvého, nepřizná nic. Před Toufarem žila Paraplíčko s kasařem Pěničkou, který jí velmi miloval a odvedl ji od pouličního řemesla. Když však dostal tři roky kriminálu, Paraplíčko začala žít se surovým Toufarem a ten ji znovu vyhnal na ulici. Pěnička je proto v případě vraždy nejpodezřelejší. Už je tři měsíce doma a pracuje u uhlířů, kteří mu potvrdí alibi. Paraplíčko má ale…

Čtyřicetiletý starý mládenec Vondráček žije s matkou, která mu zcela podléhá a nedokáže se mu svěřit se svou pozdní láskou. Je přesvědčena, že se syn bez její péče a pomoci neobejde. Je to částečně pravda, synáček si na matčinu obětavou péči velmi zvykl… Sobeckému mládenci ale zkomplikuje pohodlí seznamovací inzerát, na kterém ho neláká pěkná dívka, ale chalupa…

Pierre Brochant (Thierry Lhermitte) je nakladatel, jehož přátelé mají velmi rádi drsnou zábavu. Každý týden je pořádána takzvaná večeře blbců, kdy každý účastník přivede co nejvýstřednějšího hosta a baví se jeho hloupostí. Tentokrát má Pierre něco extra – ministerský úředník Francois Pignon (Jacques Villeret) je snad opravdu „král blbců“. Co se však nestane, Pierre se zraní při golfu, na večeři nemůže přijít a Pignon je už na cestě. Pierre zažije dlouhý večer plný neočekávaných zvratů, kdy vyvstane otázka, kdo že je vlastně onen blbec?

Do blázince přivedou jistého pana Mlácena (J. Kemr), který chce prodat dva kostelní zvony. Nejprve je nabízí obchodníkům v hostinci. Tvrdí, že je dostal jako dědictví po svém strýci, ale neví, co by s nimi dělal. Nikdo je ale nechce koupit. Kvůli tomu se ocitne nejprve na komisařství a nakonec ho posílají do blázince. Profesor (L. Kopřiva), který se domnívá, že pan Mlácen trpí jakousi fixní představou a je psychicky nemocný, mu slíbí, že jeho dva zvony odkoupí… Režisér Z. Podskalský zpracoval látku se staropražským dobovým šarmem, s hospůdkami a jejich štamgasty, pavlačemi a jejich správcovou, i místními potulnými zpěváky, a především se skvělými hereckými výkony.