Dokumenty

V krutě zábavné tragikomedii Dina Risiho se čestný a neústupný soudce Mariano Bonifazi pouští do vyšetřování smrti mladé ženy, až ho stopy zavedou k vlivnému průmyslníkovi Santenocitovi. Zpočátku jasný souboj poctivosti s bezohlednou mocí se však postupně mění v mnohem znepokojivější střet dvou posedlostí, dvou společenských světů a dvou výjimečných herců. Ugo Tognazzi a Vittorio Gassman jako žalující a obžalovaný rozehrávají brilantní slovní i morální duel, v němž z dialogů létají jiskry a spravedlnost ztrácí jednoduché obrysy. Jménem italského lidu je dodnes aktuální, ironická a hořká satira o korupci, justici a zemi, kde pravda ne vždy vítězí.

V bezčasí Dantova očistce se potkávají dvě významné postavy českého středověku: král Přemysl II. Otakar a zapomenutý poutník Odorik, který jako první Evropan spatřil Tibet. Výměnou za popis cesty do východních zemí světa přiměje slavného krále složit účet za svoji vládu plnou úspěchů, ale i proher a křivd. Brzy zjišťuje, že oba mají nečekaně mnoho společného: vždyť jednomu ukradli knihu, druhému království v srdci Evropy.

Palladium země české je nevelký reliéf, který podle pověsti věnoval při křtu kněžně Ludmile svatý Metoděj. Zobrazuje Pannu Marii s Ježíškem. Legend o jeho vzniku je víc. Podle jedné byl vytepán z tzv. korintské mědi, slitiny drahých kovů, které se rozžhavily při požáru Korintu za jeho dobývání Římany, podle jiných ze slitiny kovů, z nichž původně byly vyrobeny pohanské modly, které k tomu účelu nechala roztavit kněžna Ludmila. Od ní ho pak převzal její vnuk, kníže Václav, který ho měl na hrudi i v den svého zavraždění ve Staré Boleslavi. Pravdu už asi těžko zjistíme, stejně jako skutečnou podobu artefaktu, který ke svému křtu kněžna Ludmila dostala. Palladium, jak ho známe dnes, totiž vniklo mnohem později zřejmě z původního materiálu….

Ať za mučednickou smrtí svatého Václava stály jakékoliv zájmy a mohlo jít o čistě politický akt, stal se národním patronem naší země. Právě legenda o tomto světci se stala základem pro budování české státnosti a ze zbožného panovníka se náhle stal rytíř s atributy moci. Na Václavův odkaz navazoval Karel IV., husitská vojska a dokonce i Habsburkové, kteří mohli uplatňovat titul právoplatných Václavových potomků. Kult světce vyvrcholil po vyhlášení samostatnosti Československa, které od svatováclavského milénia dělilo jen několik let. Při životě kult udržovala i napjatá situace v Evropě, která povzbuzovala národní cítění. V období okupace náležela svatováclavská symbolika k málo útěchám obyvatelstva, i na vzdory tomu, že se jí němečtí ideologové rozhodli obratně využít pro své vlastní zájmy. Naštěstí neměli…

V padesátých a šedesátých letech vsadil španělský diktátor Francisco Franco na nečekaného spojence – americký film. Tento málo známý příběh odhaluje, jak frankistické Španělsko využívalo Hollywood k obnově své mezinárodní image a oživení ekonomiky. V tomto fascinujícím vyprávění se prolínají lesk Hollywoodu s diktaturou, mezinárodní filmové hvězdy s lidmi působícími v pozadí a propaganda s velkolepou podívanou