Dokumenty

Lvi z Národního parku Hwange patří k největším jedincům žijícím v divočině. Jeden z nich se dokonce stal neoficiálním králem Afriky. Jmenoval se Cecil. Jeho smrt rukou lovců měla v médiích nebývalý ohlas a vyvolala ve většině čtenářů značnou nevoli. Jaký byl jeho skutečný příběh, dříve než se stal mediální ikonou?

Dramatické osudy Bedřicha Placáka jsou obrazem jedné generace v daném historickém období naší země. Jako mladý lékař se za dramatických okolností dostal k partyzánské jednotce působící na moravsko-slovenské hranici pod Velkou Javorinou. Vybudoval tam podzemní operační sál v horách, kde operoval partyzány i gardisty, věrný lékařské přísaze. Byl svědkem vraždy sovětského velitele Dibrova i toho, jak samotného Miloše Uhra zradil někdo z jeho mužů. Byl svědkem osudů partyzánů po válce i nástupu komunismu, kdy udavači gestapa ve službách StB mučili partyzánské velitele a posílali je do Jáchymova. Jeho postupná deziluze vyvrcholila po srpnové invazi. Kritický postoj k oficiální prezentaci Slovenského národního povstání skončil jeho propuštěním z Ústřední vojenské nemocnice a degradací… To vše ho dovedlo k podpisu Charty 77 a…

Odpadní voda má potenciál stát se nejlepším obnovitelným zdrojem energie, který by mohl vyřešit palčivé problémy lidstva. Podíváme se do jedné z nemodernějších čističek odpadních vod na předměstí Birminghamu. Provázet nás bude Dr. George McGavin. Výkaly mohou být k nezaplacení. Vznikající plyny mohou vyrábět energii, kaly jsou plné živin pro zemědělství a v odpadních vodách jsou skrytá i léčebná tajemství. Výsledky zkoumání poskytne improvizovaná laboratoř. Do čističky přitékají lidské výkaly takzvaným přítokem. Sem přiteče vše, co se nachází v kanalizaci. Jeden člověk spotřebuje za den až 140 litrů vody. Denně vyprodukuje výkaly o průměrné hmotnosti 250 gramů, moč o objemu 2 litry a spotřebuje okolo 50 útržků toaletního papíru. V odpadní vodě se nachází i pevné předměty, například vlhčené ubrousky,…

Stavba Berlínské zdi byla zahájena v noci 12. srpna 1961. Byli jí zaskočeni nejen východní a západní Němci, ale i celý svět. Jak k tomuto okamžiku došlo? Berlínská zeď rozdělovala Německo téměř po třicet let. Rozervala rodiny a zničila životy. Ti, kteří se ji pokusili zdolat, riskovali smrt. Staneme se svědky její výstavby a pádu od chvíle, kdy je zažili na vlastní kůži přispěvatelé do tohoto pořadu. Deníky a dopisy pamětníků poskytují velmi osobní pohled na dané události, bláznivé zvraty, přelomy i rozvířené emoce. Lidé byli oběma těmito událostmi, k nimž došlo zdánlivě přes noc, naprosto zaskočeni. Podíváme se na příběh fotografa Dietmara Riemanna, který se v září roku 1989 rozhodl vzdát naprosto všeho a opustit NDR s nadějí, že ho…

Koktejlparty. Teroristická buňka. Bakteriová kultura. Mezinárodní organizace. Toto všechno jsou sítě, ale od poměrně nedávné doby jsou to zároveň i součásti překvapivé revoluce na poli vědy. Snad nejdůležitějším vědeckým objevem počátku jedenadvacátého století je zjištění, že všechny sítě a systémy vznikají na základě totožného stavebního principu a fungují podle zcela jednoduchých, zato však mimořádně efektivních pravidel. To jsou hlavní premisy výzkumu sítí, jehož metody se používají v řadě oblastí; od výzkumu rakovinového bujení po boj s terorismem, od analýz skupinové dynamiky v podnicích po fungování automatické sebeorganizace společenství, které vytváří Wikipedii, od předpovídání lidského chování po práci konstruktérů letadel.