Dokumenty

Obsahem tohoto zpracování Dumasových „Tří mušketýrů“ je historie mladého šlechtice ďArtagnana od jeho příchodu do Paříže, setkání s nerozlučnou trojicí přátel Athosem, Porthosem a Aramisem, až po jeho rozuzlení kardinálovy intriky proti královně. Královna Anna Rakouská darovala totiž lordu Buckinghamovi šperk, sestávající ze dvanácti diamantových závěsků, a kardinál dal dva z nich ukrást, aby tak mohl dát králi Ludvíkovi XIII. důkaz o její nevěře. D’Artagnan se však na žádost královny vypravil do Londýna a závěsky přivezl. Kardinálova intrika se zhatila. (FILMOVÝ PŘEHLED 47 / 1954) (oficiální text distributora)

Dokument zachycuje proces obnovy, výroby a navrácení zničených zvonů do kostela sv. Markéty v Kašperských Horách. Dominanta města a klenot Šumavy přišel vlivem válečných událostí dvakrát o své zvony, neboť v první i druhé světové válce byly vždy zabaveny a použity jako surovina pro zbrojní průmysl… Historické okamžiky zažily v srpnu 2021 Kašperské Hory. Po téměř osmdesáti letech se do tohoto šumavského města vrátily zvony pro věž kostela svaté Markéty. Stalo se tak na základě úspěchu projektu „Zvony pro Šumavu“ a rozsáhlé veřejné sbírky z iniciativy místních spolků. Snahou bylo vyrovnat jednu z dosud čitelných kulturních ztrát ještě z dob druhé světové války a obnovit jeden z významných prvků místního genia loci. Dokument zachycuje také práci zvonaře Petra Rudolfa Manouška a…

Jednotlivé epizody: 1. Rituály Srí Lanky 2. Kubánské umění žít 3. Maledivy na vodě 4. „Špička“ Zeměkoule 5. Zvědavost žraloků 6. Peru – „tržiště“ civilizací 7. Mírně skryté krásy Albánie 8. Česká republika – doma nejlíp

Dokument odhaluje ničivou sílu neobvyklých mořských vln, které jsou nepředvídatelné a v letech 2011 až 2018 poškodily více než 50 plavidel, z nichž se 24 potopilo beze stopy.

Významný polský spisovatel Henryk Sienkiewicz napsal v roce 1896 román „Quo vadis“, ve kterém na půdorysu romantického milostného příběhu líčí počátky křesťanství v Evropě a vypráví o krutém pronásledování a vraždění křesťanů za vlády římského císaře Nerona. V roce 1951 vznikla v pořadí čtvrtá (avšak první zvuková) filmová adaptace tohoto historického románu. Režisér Mervyn LeRoy natočil dokonalý film pro velké plátno, maximálně věrný knižní předloze. V popředí filmu je sice ústřední milostný motiv Marka Vinicia a Lygie, ztělesněných tehdejšími hollywoodskými hvězdami první velikosti Robertem Taylorem a Deborah Kerrovou, skutečnou dominantou je však herecký výkon Petera Ustinova, který za efektní portrét římského krutovládce Nerona dostal kromě oscarové nominace také Zlatý glóbus. V němé epizodce jedné z Lygiiných otrokyň se krátce mihne…