Přírodovědné dokumenty

Jediný z významných mořských proudů se rodí v ledu a proudí až k rovníku. Na své cestě podél tichomořského pobřeží Jižní Ameriky je nepolevující přírodní silou přinášející život na stovky kilometrů daleko. Humboldtův neboli Peruánský proud. Mezi Antarktidou a Jižní Amerikou se nachází pás ledové vody. Tisíc kilometrů dlouhý Drakeův průliv. Představuje přechod mezi klimatickými pásmy. Ledové vody antarktického moře se zde mísí s teplejšími vodami omývajícími nejjižnější cíp Jižní Ameriky. Humboldtův proud zde poprvé naráží na patagonské pobřeží. Místo, kde se pohoří And noří do Tichého oceánu, je rozeklané fjordy a poseté souostrovími. Mořské pobřeží s nejjemnějším pískem obklopuje hustý les. A pod hladinou oceánu se skrývá tajemný svět… Jihoamerická poušť Atacama se rozprostírá v délce dvanácti set kilometrů…

Díky paleontologii dnes víme, že historie kolonizace živočichů úzce souvisí s velkými změnami na naší planetě v průběhu milionů let, během nichž se druhy šířily po celé zeměkouli a hladina moří stoupala a klesala, což pravidelně otevíralo a uzavíralo průchody do jinak izolovaných zemí. Tyto změny životního prostředí a geografie sehrály svou roli ve vývoji živočichů, umožnily jim dobývat nová území a vedly k jejich přizpůsobení, novým rodům a někdy i k vyhynutí. Rozhodli jsme se zpochybnit naše dosavadní představy o rozmístění zvířecích populací a rekonstruovat je tak, aby vyprávěly příběh velkých odyseí, které různé druhy podnikly, aby se dostaly tam, kde jsou dnes.

Průlivy vždy sloužily jako mosty mezi světy, spojovaly moře a oddělovaly kontinenty. Průlivy jako Gibraltar, Pas-de-Calais, Malacca a Magalhaes jsou domovem jedinečných ekosystémů, kde endemická flóra a fauna vytvořila důležité interakce s kočovnými druhy a zároveň si vypěstovala mimořádnou odolnost tváří v tvář agresím moderního světa.

Slezsko, ležící převážně na jihozápadě Polska na hranicích s Německem a Českem, je plné překvapení. Při jeho zkoumání lze vyrazit na nejvyšší vrchol Krkonoš, kde se také nachází důležitá meteorologická stanice nebo do Kačavských hor, které si získaly přezdívku „země vyhaslých sopek“. Kouzlo regionu dotvářejí lidé, kteří založili první polskou neziskovou semennou banku, chovají koniky, plemeno geneticky příbuzné s vyhynulými divokými východoevropskými koňmi nebo udržují v chodu přes 120 let starý mlýn na obilí.

V širém Tichém oceánu leží skrytý ráj obývaný zvláštními druhy zvířat žijícími jedině zde. Přírodovědce Charlese Darwina inspirovalo toto souostroví k napsání jeho průlomové evoluční teorie. Galapágy. Tak rozmanitý život jako tady jinde na naší planetě nenajdeme. Žije tu jedna z největších želv na světě, která se dožívá i více než sta let – želva sloní. Souostroví je také domovem ještěra potápějícího se za potravou – leguána mořského. Můžete tu pozorovat endemický druh lachtana nebo tereje, tvořící zde velké hnízdní kolonie. Je to jedno z posledních nedotčených míst na Zemi, které stojí za to chránit.