Přírodovědné dokumenty

V divočině má každý tvor svůj herní plán. Útok a obrana, komunikace a páření, lov a budování teritoria. Aby zvíře uspělo ve zmatku přírody, musí mít zkrátka strategii.

Národní park Kui Buri v jihozápadním Thajsku se pyšní hned několika různými přírodními prostředími. V této úchvatné krajině je bujná, stálezelená džungle, suché lesy i pastviny připomínající savanu. Rezervace má zásadní význam pro migraci živočichů a poskytuje útočiště slonům a největším, volně žijícím turům na světě – majestátním gaurům

Před 140 miliony let došlo k mutaci některých rostlin, které vyvinuly květy. Kvetoucí rostliny byly hnací silou evoluce živočišného života na naší planetě, ovlivnily i vývoj člověka. Podobně je to i s podceňovanou trávou… Sice si můžeme myslet, že lidé jsou nejmocnějšími tvory na Zemi, ale ve skutečnosti jsou to rostliny, kdo je dnes a denně zodpovědný za život na naší planetě. Ne náhodou se na ně spoléhají všichni živí tvorové. Jsou totiž nejmocnějším prostředkem evoluce. Díky rostlinám mohli první živočichové opustit vodu a začít žít na souši. Rostliny sehrály velkou roli při vzestupu a také pádu dinosaurů. A kvůli svému vlastnímu prospěchu se nakonec postaraly o to, aby uspěl hmyz, savci, a dokonce i my. Rostliny totiž vždycky měly jediný…

Je to země opředená mýty a legendami. Tady kralují obři a draci. Prastaré hvozdy a hluboké rokliny nabízejí výjevy přímo jako z pohádkové knihy. S tak kouzelnou krajinou není divu, že má Wales tak bohatou mytologii. Stejně tak jako stateční hrdinové dávných pověstí i zvířecí obyvatelé této země jsou odhodláni vytrvale bojovat s nepřízní osudu. Wales je obklopen drsným oceánem, který přináší po celý rok hojnost i problémy. Kdo tady chce přežít, musí mít sílu a odhodlání dračího ducha, aby překonal jakoukoli výzvu.

Jediný z významných mořských proudů se rodí v ledu a proudí až k rovníku. Na své cestě podél tichomořského pobřeží Jižní Ameriky je nepolevující přírodní silou přinášející život na stovky kilometrů daleko. Humboldtův neboli Peruánský proud. Mezi Antarktidou a Jižní Amerikou se nachází pás ledové vody. Tisíc kilometrů dlouhý Drakeův průliv. Představuje přechod mezi klimatickými pásmy. Ledové vody antarktického moře se zde mísí s teplejšími vodami omývajícími nejjižnější cíp Jižní Ameriky. Humboldtův proud zde poprvé naráží na patagonské pobřeží. Místo, kde se pohoří And noří do Tichého oceánu, je rozeklané fjordy a poseté souostrovími. Mořské pobřeží s nejjemnějším pískem obklopuje hustý les. A pod hladinou oceánu se skrývá tajemný svět… Jihoamerická poušť Atacama se rozprostírá v délce dvanácti set kilometrů…