Historický

Výtvory lidových umělců z přelomu 19. a 20. století dodnes vyvolávají úžas, nadšení a okouzlení. Betlémy v našich zemích vznikají od začátku 19. století jako spontánní lidový projev oslavy narození Spasitele. Nerozlučně patří k tradici Vánoc, z hlediska duchovního i estetického. Fenoménu betlémů, větších či menších seskupení vyřezávaných figurek a budov představujících narození Ježíše Krista, věnoval svůj dokument režisér Petr Kaňka. Spolu s kameramanem Janem Malířem přiblížil divákům půvab figur a scenerií a zároveň i zákulisní tajemství čtyřech největších a nejznámějších českých mechanických betlémů – v Jilemnici, Třebechovicích pod Orebem, Jindřichově Hradci a Sušici – které vznikly na přelomu 19. a 20. století.

Ať už jste ve francouzské metropoli jako doma, nebo jste ji nikdy nenavštívili, nejspíše jste slyšeli o rozzářených vánočních výlohách velkých pařížských obchodních domů. Jaká však byla historie těchto chrámů konzumu, paláců luxusu a oslnivých katedrál, které dychtivě obdivujeme. Od roku 1852 vynalezly obchodní domy v oblasti obchodu téměř vše: pevné ceny, samoobsluhu, spotřebitelský úvěr nebo výprodeje. Ale také daly punc noblesy reklamě a módě a díky své architektuře, interiérovému designu a uměleckým dílům se staly nepostradatelnými kulturními aktéry.

V roce 2007 oznámil šéf egyptských archeologů Zahi Hawass, že objevil mumii Hatšepsut. Někteří egyptologové se jeho závěrům podivují a neztotožňují se s nimi, podnítil však zájem veřejnosti o osobnost do té doby nepříliš prozkoumanou. Dcera krále Thutmose I. usedla na trůn po boku svého polorodného bratra Thutmose II. Ten však záhy zemřel a jeho malý syn Thutmos III., kterého zplodil s jednou z vedlejších manželek, ještě vládnout nemohl. Hatšepsut mistrně využila situace a ujala se coby královská dcera a zároveň královská vdova pozice regentky. Poté, co byl Thutmose odeslán do ústraní, nechala se korunovat faraonem a započala svou 22 let trvající vládu.

Rokem 1492 začalo téměř sto let trvající brutální španělské dobývání Ameriky a začátek tzv. dobyvatelské éry, bezohledné a násilné. Ovládnutí obrovských částí Nového světa muži jako Kolumbus a Cortés znamenalo pád mocných civilizací Aztéků a Inků a smrt milionů původních obyvatel v důsledku útlaku, zotročování a smrtelných nemocí. Konkvistadoři jsou v populární kultuře vykreslováni jako stateční křesťanští průkopníci, ale za jejich vzestupem a pádem se skrývá daleko temnější příběh, plný nepředstavitelných zvěrstev a neukojitelnou a zaslepenou touhou po zlatě, moci a slávě.

Dříve než svého prvního soupeře přemohl Spartakus, prošlo branami arény mnoho jiných gladiátorů. Spartakus: Bohové arény vypráví příběh Gannica, jednoho z prvních šampiónů Batiatusovi gladiátorské školy, z kruté doby před příchodem Spartaka, kdy pro čestnost nebylo v aréně místo. Batiatusova gladiátorská škola je na vzestupu a užívá si slávy svého nechvalně proslulého šampiona Gannica, jehož umění bojovat s mečem se vyrovná jen jeho záliba ve vínu a ženách. Nastala příhodná situace, na kterou čekal mladý Batiatus – konečně dokáže svrhnout nadvládu svého otce a převzít kontrolu nad školou. Je připraven zradit kohokoli, jen aby jeho gladiátoři byli ti nejžádanější. Po boku mu stojí loajální, vypočítavá manželka Lucretia, která navíc neváhá využít bezostyšnost svůdné přítelkyně Gaiy kdykoliv se to hodí. Společně…