Historický

27. ledna 1945 vstupují sovětské bojové jednotky do koncentračního tábora v Osvětimi. Tábor už teď nikdo nestřeží. Vojáci Rudé armády nacházejí jen pár přeživších vězňů, hromady mrtvých těl ponechaných pod širým nebem a další stopy po masovém vraždění. Celkově bylo v komplexu osvětimských táborů zavražděno více než 1 100 000 mužů, žen i dětí. 960 tisíc z nich byli Židé, a přibližně 20 tisíc takzvaní Cikáni. Vězni byli rozřazeni do různých kategorií: političtí, asociální, kriminální, homosexuálové, svědci Jehovovi a největší skupinu tvořili napříč všemi kategoriemi Židé. A výhradně Židé sem byli přiváženi za účelem okamžité fyzické likvidace. Jen nepatrná část z nich byla nasazena na otrocké práce. Čtyřicet čtyři Židů, kterým se podařilo přežít, vyprávělo svůj příběh.

Švédská malířka Hilma af Klintová (1862–1944) byla pozoruhodnou osobností moderního umění. Její obrazy, často velkých formátů, zpracovávají do vizuální podoby složité duchovní myšlenky, které vychází ze spiritismu, teosofie nebo okultismu. Hilma af Klintová se ve svých dílech odvracela od viděné reality a výrazně dříve než Vasilij Kandinskij nebo Kazimir Malevič položila základy evropského abstraktního umění. Evropskému publiku zůstala během svého života prakticky neznámou a její dílo se šířeji proslavilo až v 80. letech 20. století. Hilma af Klintová prožila dětství ve Stockholmu, kde v roce 1887 absolvovala Královskou akademii výtvarných umění. Svůj blízký vztah k přírodě uplatnila v krajinomalbách a botanických kresbách, několik let působila také jako kreslířka pro veterinární ústav. Vedle těchto komerčních zakázek se ale věnovala rovněž volné…

Poznejte příběh tří lidí, do jejichž života zasáhla prusko-francouzská válka. Mladé Genevive Brétonové, která zažila blokádu Paříže, britského válečného reportéra Williama Howarda Russella, který zdokumentoval hrůzy války i cestu ke vzniku německého státu, a mladého důstojníka von Schellendorfa, který byl povolán k pruskému králi, aby mu pomohl tuto válku vést…

Elitní tým archeologů objevil ve stínu pyramid nové naleziště. Podaří se konečně rozluštit hádanku ztracených faraonů?

V lednu 1945, necelé dva týdny před evakuací vyhlazovacího tábora Osvětim-Březinka, byly veřejně oběšeny čtyři nuceně nasazené ženy, Estusia Wajcblumová, Rosa Robotaová, Ella Gartnerová a Regina Safirsteinová, obviněné ze sabotáže nacistické válečné mašinérie. Anna Wajcblumová Heilmanová, sestra Estusie a nejmladší členka ženského odbojového hnutí, si v pekle Osvětimi vedla deník, v němž popisovala, jak se více než třicet židovských žen, nuceně nasazených v muniční továrně Union, účastnilo nebezpečné operace. Střelný prach z továrny byl po malém množství vynášen a předáván mužům ze Sonderkommanda, plánujícím vzpouru.