Programy

Blíží se čas vánoční. U řeky, v zimě a mlze se choulí ženská postava. Nemůže uvěřit svým očím – do jejích sítí se zachytila mořská panna! Její prosby lakotná kupcová nevyslyší a tak k vysvobození panny musí napomoci poctivý mládenec Ondřej.

Sirotek Tomáš musel nastoupit do učení ke kominickému mistru Dýmalovi a podřídit se tak rozhodnutí svého strýce. Začátky učení nebyly vůbec lehké. Vydržel mistrovo svérázné „učení“ i všechna příkoří jeho hašteřivé manželky a naučil se všemu, co patřilo ke kominickému řemeslu. Přesto snil o tom, že jednou bude pekařem, jako byl táta. Měl štěstí, že si ho vybral do učení cukrářský mistr, který rozpoznal jeho šikovnost a chuť do práce. To druhé řemeslo mu doslova učarovalo. Aby se však dokázal v tomto novém řemesle prosadit a našel tak i svůj nový domov, musel ještě překonat řadu překážek, především však nástrahy svého rivala, cukrářského učně Vojtina. Velkou oporou jeho úsilí byla cukrářova dcera Eliška. Za svou houževnatost a píli byl Tomáš…

Na Štědrý den přijde do zahradnictví voják z povolání (J. Somr) a prosí zahradnici (J. Obermaierová) o ozdobený stromeček. Ten se samozřejmě neprodává, ale zahradnice mu nakonec slíbí, že mu odpoledne přinese nějaké ozdoby z domova. Když voják přijde pro ozdoby, vyzná jí lásku a požádá ji o ruku. Ona ho pozve k sobě na večeři. Když ale přijdou domů, najdou celou kuchyni zničenou, protože v poledne ve spěchu kvůli ozdobám zapomněla vypnout vařič s hrachovou polévkou…

Orientální pohádka na motivy německého romantického básníka a spisovatele Wilhelma Hauffa vypráví o líném krejčovském tovaryši Labakanovi, který se oblékne do šatů, které šije pro bohatého emíra, a začne se vydávat za královského syna.

Vánoce jsou pro většinu z nás nejkrásnějšími svátky v roce. Časem, kdy se obdarováváme a setkáváme s nejbližšími. Oslavy narození Ježíše Krista v průběhu dvacátého století však vlivem historických událostí prošly různými proměnami. První Vánoce v nově vzniklém Československu byly plné radosti a euforie z konce války i nově nabyté samostatnosti. První republika nám také dala tradici vánočních stromů, pod kterými mohli lidé přispívat na chudé a opuštěné děti. Ten vůbec první se rozsvítil v roce 1924 na brněnském náměstí Svobody. Po zabrání republiky nacisty během druhé světové války byla snaha nahradit Vánoce starogermánskými oslavami Slunovratu, ale na území protektorátu pro to nenašli pochopení. Vánoce roku 1945 byly dobou velkých nadějí ale i zklamání – hodně rodin čekalo marně na…