Programy

Mladý tučňák se učí poznávat svět.

Břetislav Rychlík v autorském dokumentu k příležitosti 70. výročí Mezinárodního folklorního festivalu Strážnice mapuje vývoj folklorismu od druhé světové války až po současnost. Hovoří s pamětníky a sám vzpomíná, jak se na strážnickém festivalu vypracoval od sběrače kelímků až na autora pořadů.Mezinárodní folklórní festival ve Strážnici je jedním z nejstarších a nejznámějších folklórních festivalů v Evropě. Vznikl v roce 1946 ze silných vlasteneckých pohnutek po devastaci národa a kultury během německé okupace. Letos slaví už své sedmdesáté jubileum. K jeho příležitosti natočil režisér Břetislav Rychlík autorský dokument, ve kterém spolu s pamětníky vzpomíná na největší folklorní osobnosti Strážnice a pokouší se mapovat vývoj folklorismu od konce války až po současnost. Scénář a režie B. Rychlík. Účinkují: J. Nečas, K. Pavlištík,…

40. léta. Válečný slovenský stát staví svou identitu na nenávisti k menšinám. Po vyhnání Čechů odjíždějí první židovské transporty. Sílící nacionalismus postihuje i maďarskou vdovu Mariku, která přijde o práci v arizovaném krejčovském salónu v centru Bratislavy. Do její vesnice přijíždějí gardisté s jasným posláním: „Zasít slovenskou krev v tomto Maďarmi obývaném koutě slovenského pohraničí!“ Kvůli svému původu i tomu, že ukrývá židovského chlapce, se Marika snaží držet v ústraní. Přesto se ocitne v centru pozornosti dvou mužů. Kapitána slovenské Hlinkovy gardy a německého nacistického důstojníka.

Životopisný film o britském humanitárním pracovníkovi Nicholasi Wintonovi. Film sleduje Wintona, který se ohlíží za svou minulostí, kdy pomáhal skupinám židovských dětí v Němci okupovaném Československu, aby se mohly ukrýt a uprchnout v letech 1938-39, těsně před začátkem druhé světové války.

Rok 2025 je kulatým výročím konce války. Okupace i osvobození Plzně se ve světle současného českého světa jeví jako téma, které nabízí nové úhly pohledu i nové interpretace, nové aktuální významy. Okupace i osvobození Plzně Američany skrývá příběhy, které nesměly být vyslyšeny za komunismu. Tato dlouhodobá tabuizace přinesla po pádu železné opony zvýšený zájem o toto téma a postupné „vybarvování bílých míst“ zapomenuté historie.