Válečný

Hollywoodský herec a režisér Clint Eastwood uskutečnil zcela ojedinělý projekt – natočil dva válečné filmy, pohlížející ze dvou úhlů na bitvu o japonský ostrov Iwo Jima. Podnětem ke vzniku prvního snímku se stala stejnojmenná kniha syna jednoho z účastníků bitvy, vyprávějící o osudech těch, kteří byli spjati se slavnou fotografií šesti vojáků vztyčujících americkou vlajku nad dobytým územím. Když stařec John Bradley skončí v nemocnici, začne jeho syn pátrat, co má otec společného se slavnou fotografií Joa Rosenthala. Vyprávění pamětníků před ním odkrývá otcovo tajemství…

Jeden ze špičkových filmů Jiřího Krejčíka se odehrává za heydrichiády se snaží zbavit ideologických stigmat okupační příběh, přibližuje bezmoc i tíživá dilemata. Zdařile začleňuje složitě propracované psychologické portréty, svědčící o odhodlání i zbabělosti. Vypráví o tragickém osudu několika studentů, kteří byli popraveni kvůli nevinnému žertíku, který udal jejich spolužák. Autor námětu Jan Drda i režisér se však soustředí na postavu navenek směšného, nepraktického profesora latiny, starého pána plně oddaného svým antickým láskám, který se přesto vzmůže k odhodlanému gestu nesouhlasu. V této úloze se bez nadsázky blýskl František Smolík.

Moravská vesnice, 1945. Dvanáctiletý chlapec Olin je kvůli své malé postavě terčem posměchu a různých útoků ze strany ostatních kluků. Kromě nich jej za každou drobnost bije i jeho chamtivý a surový otec. Jedinou milující lidskou bytost pro Olina představuje jeho maminka. Na konci války se německá vojska stahují z Moravy do Čech před postupující Rudou armádou. Pro venkovské sedláky však nepřináší radostný pocit ani tak osvobození, jako spíš jedinečná příležitost rabovat v opuštěném statku, který Němci užívali. Kromě toho mezi nimi ovšem panují obavy z rekvírování hospodářských zvířat. Místní kluci proto dostanou za úkol odvést koně a dobytek do lesů a tam se s nimi ukrýt, dokud fronta nepřejde. Olin se tak musí postarat o kobylu Julinu. Jakž takž…

K najvýznamnejším dielam televíznej filmovej tvorby druhej polovice sedemdesiatych rokov nesporne patrí dramatizácia rovnomennej poviedky Jany Gavalcovej Ako sa Vinco zaťal. Netradične videný príbeh z obdobia Slovenského národného povstania zaujme najmä postavou dedinského frajera a bitkára Vinca Kuceka v hereckom stvárnení Ivana Romančíka. Hodiny a hodiny strávené v krčme, výtržnosti s kamarátmi, žiarlivostné scény voči dávnemu sokovi Petrovi Chuťkovi (Emil Horváth ml.), teraz partizánskemu veliteľovi, nevraživé spomienky na prísneho učiteľa Machoňa (Ľudovít Greššo) – to všetko vypĺňa zdanlivo bezstarostné dni sebavedomého gazdu, otca dvoch malých detí, manžela vernej, oddanej Evy (Anna Javorková). Situácia v dedine sa však vyhrocuje. Časť chlapov odchádza bojovať do hôr, ale tvrdohlavý Kucek odmieta ísť s nimi. Popudzuje ho aj skupinka miestnych gardistov, a tak zostáva…

40. léta. Válečný slovenský stát staví svou identitu na nenávisti k menšinám. Po vyhnání Čechů odjíždějí první židovské transporty. Sílící nacionalismus postihuje i maďarskou vdovu Mariku, která přijde o práci v arizovaném krejčovském salónu v centru Bratislavy. Do její vesnice přijíždějí gardisté s jasným posláním: „Zasít slovenskou krev v tomto Maďarmi obývaném koutě slovenského pohraničí!“ Kvůli svému původu i tomu, že ukrývá židovského chlapce, se Marika snaží držet v ústraní. Přesto se ocitne v centru pozornosti dvou mužů. Kapitána slovenské Hlinkovy gardy a německého nacistického důstojníka.