Válečný

Při osvobozování Zlína na počátku května 1945 je vážně raněn mladý partyzán Pavel. Během dalších dnů, kdy se v nemocnici zotavuje, vzpomíná na osudové okamžiky, které prožil v předchozím měsíci v okolních horách a snaží se vyrovnat s největším traumatem – vypálením pasekářské osady Ploština německým jagdkommandem poté, co ji partyzáni opustili. Film je adaptací stejnojmenného dobového knižního bestselleru Ladislava Mňačka, který zde přetavil s časovým odstupem do umělecké formy zážitky své, partyzánského oddílu, jehož byl členem, i obyčejných pasekářů, kteří partyzánům poskytli zázemí. Film patří k několika ojediněným dílům, která se neschematicky a demýtizujícím způsobem vypořádávají s tematikou protektorátu a odboje.

Film je volnou adaptací románu Curzia Malaparta a zavede nás do r. 1943. Americké jednotky právě osvobodili Neapol. V této těžké době se dostávali do střetu dobyvatelé a ti, jenž byli dobyti. Ženy prodávají svá těla a své děti; němečtí vězni se vykupují za cenu zlata, která se rovná váze jejich těla. Tato všeobjímající freska ukazuje portréty některých tragických událostí, které se vyskytly během 2. světové války a živě popisuje konfrontaci světů na obou stranách barikády.

Francouzský mim Antoine Moreau je zatčen gestapem. Jeho milenka spolupracovala s protinacistickým odbojem, čehož chtějí jednotky SS využít k tomu, aby se v židovském ghettu podílel na kruté komedii. Dostane za úkol připravit dětské divadelní představení, které by inspekční delegaci Mezinárodního červeného kříže přesvědčilo o spokojenosti a štěstí života v ghettu. Moreau se však dokáže vzepřít nechutné objednávce a pojme inscenovanou hru O perníkové chaloupce jako podobenství o skutečnosti, jež měla být utajena. V mezinárodním obsazení vytvořil Milan Kňažko další postavu v uniformě (po Zániku samoty Berhof), tentokrát se však jednalo o muže z „druhé strany“, důstojníka SS.

Tragikomický příběh chlapců, kteří ani v období druhé světové války nezapomínají hrát si na vojáky, snít o hrdinských činech, špehovat děvčata, vytahovat se před kamarády a přikrášlovat si svoje zážitky. Se stejnou dětskou naivitou se hoši staví jak…

Skupinka dětí zachraňuje sestřeleného francouzského pilota, kterého našla v lese. Jejich akce připomíná princip známé hry na tichou poštu – zraněného pilota si děti mezi sebou předávají z jedné horské vesnice do druhé, podobně jako utajenou zprávu ve škole. Hrají ale riskantní hru, protože proti nim stojí smrtelně nebezpeční vojáci okupační armády, musí přelstít zrádce a udavače a v neposlední řadě přežít v krutých podmínkách zimy na horách. Jejich cílem je několik desítek kilometrů vzdálená nemocnice, kde najdou pro Pierra bezpečnou pomoc.