Psychologický

Hraný debut vynikající české dokumentaristky čekal na své uvedení dvacet let. Komorní příběh armádního důstojníka v malém městě během jedné letní neděle natočila Vihanová s důrazem na atmosféru a evokaci pocitu marnosti a banality okamžiků neužitečného, promarněného života. Nadporučík Amošt cítí svoji prázdnotu a podvědomě utíká do vzpomínek a představ, které s nimi souvisí… Ubitý jednotvárností a neschopný vystoupit z nesmyslnosti mechanicky naplňované existence v zakletém, odcizeném světě zastaveného času (sugerovaném fascinujícím obrazem letním sluncem spáleného a zchátralého města jako kulisy nudy a letargie, zahnojené svobodárny, páchnoucího sklepa plného krysích terčů, uzavřeného prostoru Okružní ulice), zosobňuje vnitřní situaci člověka konce 60. let. Podstatným stylotvorným prvkem je střih, udělující filmu osobitý „hudební rytmus, kompenzující jeho méně výraznou dramatickou výstavbu. Ve scéně…

Některé události vstupují do našich životů nezvány. A přesně taková potká i veterináře Martina a jeho ženu Eriku , jejichž životy obrátí naruby jediný okamžik. Okamžik, který odhalí škraloupy na zdánlivé rodinné idyle a vykreslí nejednoznačnou hranici mezi dobrými a sobeckými úmysly. Martinův úraz je navíc nejen vážný, ale i podezřelý, a tak se k rodinným trablům přidá ještě podezřívavost policie. Krimi vystavěné kolem vyšetřování případu postupně graduje do psychologického dramatu o vztazích, traumatech v nich a lžích. Jak to všechno bylo? Jak to skončí? A jaké šrámy to zanechá na rodině?

Režisérovi a scenáristovi Jaromilu Jirešovi se podařilo na plátno přenést všechno nejlepší, co poskytoval román Vladimíra Párala odehrávající se v jeho obvyklém prostředí – chemičce v Ústí nad Labem. Příběh dvou mužů v odlišných stádiích života, mezi které vstoupí sebevědomá žena, konfrontuje životní postoje nejen tehdejší společnosti. Do hlavních rolí obsadil Janu Brejchovou, Eduarda Cupáka a Ivana Vyskočila.

Skupina problémových puberťáků je rodiči poslána do nápravného zařízení na Fidži. Tábor však je ve skutečnosti vězením, kde dospívající děti podléhají vymývání mozků a jsou zneužívány svými strážci. Film je inspirován skutečnými událostmi.

Psychologický a přitom dramatický a realizačně mimořádně náročný film vypráví tragický příběh české filmové režisérky, která natáčela s indickým spolupracovníkem dokument o velké osobnosti Džaváharlála Néhrúa. Při práci ve Švýcarsku se stala obětí havárie. Byla těžce zraněna a jedině síla vlastní vůle, podporované hluboce lidskými Néhrúovými myšlenkami a obětavá pomoc jejích spolupracovníků ji vrátí k životu a k práci.