Psychologický

Hlavní postavou příběhu je profesor Trojan, který neprožívá zrovna nejšťastnější období. Jeho kočka byla otrávena kyanidem, nepohodl se svým synem Petrem, který se odstěhoval za svou ženou, nadějnou zpěvačkou Evou do Brna a otce vyhledává, jen když potřebuje peníze, a jako by to nestačilo, někdo po něm večer vystřelí.

V temném prostředí socialistické nemocnice se odehrává děj prvního dlouhometrážního filmu Juraje Herze, natočeného podle detektivního románu Hany Bělohradské Poslední večeře. I když v popředí stojí vyšetřování vraždy jednoho z lékařů, snímek se více zaměřuje na charakteristiku lidí, kteří v nemocnici žijí a pracují, rozkrývá jejich vzájemné vztahy, náklonnosti i nenávisti, kariérismus i slabosti a životní filozofii. Přesně obsazenými typy v čele se Zdeňkem Štěpánkem v roli profesora, Iljou Prachařem, Ivou Janžurovou a dalšími povýšil režisér „obyčejnou“ detektivku na psychologické drama.

Bývalý letecký mechanik chce po pobytu ve vězení a práci v dolech začít nový život v malé pohraniční vsi. Nedaří se mu to ale tak, jak by si představoval, a pronásleduje ho smůla. Nešťastnou shodou okolností upadne dokonce do podezření z dvojnásobné vraždy.

Koncertní mistr Karel Mašek je opilec, stejně jako inženýr Danda i další stálí hosté hospody U Kroců – Taupe a Rendl. Mašek se vrací ráno z hospody a slibuje ženě, že pít přestane. Na zkoušku orchestru ale přijde znovu opilý a ostatní hráči s ním odmítnou hrát. Danda se vrací domů bez tašky a ráno jde zase ke Krocům, i když má v práci důležité jednání. Je přeložen na podřadné místo, ale doma to nepřizná. Jeho dcera se chce vdávat, syn se opil a strávil noc na záchytce. Ani Mašek doma neřekne, že ztratil práci. Prodal Rendlovi housle, namluvil ženě, že jede na zájezd a odešel k bývalé lásce Magdě. Danda chce prodat svoji vilu, aby se zbavil dluhů. Taupe…

Je rok 1945, válka skončila. Do severomoravské pohraniční vesnice přijíždí jako národní správce konfiskovaného statku Viktor Chotovický, donedávna poručík československé zahraniční armády. Zasmušilý mladý muž přebírá vydrancovanou budovu, jejíž bývalý majitel, aktivní nacista Heidenmann, čeká ve vězení na soud. Strážmistr Hejna přidělí Viktorovi na úklid a vaření Adelheid, Heidenmannovu dceru, která se denně po práci vrací k ostatním Němcům, čekajícím na odsun… Snímek se jako jeden z prvních pokusil přehodnotit dodnes nejednoznačný postoj k poválečnému odsunu Němců.