Pohádka

Princ kouzelné země Porcelánie chtěl vystavět svůj palác a celou zemi z porcelánu, tak dokonale a úplně podlehl té křehkosti a kráse. Toužil po tom, aby se krásně a ohleduplně k sobě chovali i lidé. Devět panen marně čekalo, kterou z nich si vyvolí za nevěstu, protože princ doposud nepoznal, co je to láska.

Na královském hradě vzbudí zvědavost mladého krále Jana vyprávění kočovné herecké společnosti o zlé a bezcitné princezně Anně. Rozhodne se s herci odjet do země krále Matouše a s jejich pomocí napravit rozmarné dívce hlavu. Když se Jan v noci tajně dostane do hradu a spatří princezninu krásu, rozhodne se požádat o její ruku. Princezna jej však odmítne s tím, že si raději vezme žebráka než jeho. A tak se také na příkaz jejího otce stane. Druhý den je princezna oddána se žebrákem oděným do rozedraných hadrů, ukrývajícím znetvořenou tvář pod režnou rouškou. Žebrák, který není nikdo jiný než s pomocí herců namaskovaný král Jan, připraví princezně řadu „lekcí“, které princeznu změní v pracovitého a obětavého člověka.

Kapela v hospodě ne a ne zahrát pořádně od podlahy a nespokojení hosté vyhodí muzikanty ven. Kapelník Brůšek to těžce nese a tak přijme k bubnu čerta – a za to musí dělat v pekelné kapele koncertního mistra. Čert je rád, protože si stejně v pekle nemůže pořádně zabubnovat, jenže když čert bubnuje, lidi začínají mluvit pravdu a tak končí každá tancovačka rvačkou. Přesto má Lhotecká kapela úspěch a nakonec je pozvou i na bál do města, tím se Brůškovi splnilo velké přání a dokázal, že jeho kapele se nikdo vysmívat nebude. Jeho milá Baruška však cítí, jak postupně ztrácí jeho srdce. Brůšek nechce o svatbě ani slyšet a tak se dívka radí s bábou Šláborkou, ale nepomůže ani zaříkávání ani…

Kde bolo tam bolo, jeden kováč priniesol domov zázračnú rybu a tá sľúbila jeho žene, že ak ju pustí naspäť do studne, splní jej tri želania. Kováčka si hneď želala takú truhlicu, ktorú keď otvorí, vždy sa v nej nájde dosť jedla. A tak sa aj stalo. Potešila sa veľmi ona a aj jej lenivý syn Kubo, ktorý celý deň iba na peci vyspával. A pritom veľkom šťastí ani ich veľmi nemrzelo, keď sa kováč domov vrátil a povedal, že ho zbojníci v lese prepadli a o celý ich majetok okradli. Kováčka hneď vymyslela, z čoho budú žiť. Majú zázračnú truhlicu s jedlom, tak si otvoria hostinec. A hneď aj prikázala Kubovi, aby začal drevené stoly stĺkať, aby hosti sa…

Oblíbená Tylova hra je sice natočená neobratně, s výraznými operetními prvky, ale dějovou osnovu předlohy zachovává. Hrdina hledá prchavé štěstí v exotické cizině, než zjistí, že štěstí v podobě sličné dívky na něho čeká doma. Natočeno k 90. výročí napsání divadelní hry, která byla předlohou (1847). Film se v roce 1955 dočkal remake Karlem Steklým.