Ostatní

Poslední den druhé světové války na jedné slovenské dědině nepřináší úlevu, ale naopak zauzlení nejistoty a obav. Tvůrci zamýšleli zvnitřnit rázovité postavy, přiblížit, jak prožívají tyto vypjaté okamžiky, ale přesto zůstávají v půli cesty. Příběh o vesničanech, partyzánech, kolaborantech i německých vojácích rozbíjejí do spleti tezovitých, oficiálnímu dějinnému výkladu poplatných epizod. Nevyhnuli se ani ploše osvětářským tendencím, kdy diváci musí být poučováni, jak si jednotlivé události mají vykládat.

Dramatik František Langer zpracoval v Jízdní hlídce konflikt československých legií s bolševickým režimem v Rusku. K látce však přistupoval korektně a ze sovětských vojáků nečinil žádné zloduchy, spíše je představil jako vším zklamané lidi, kteří nevidí jinou budoucnost svou a své země než v násilné společenské změně. Každého proto nutí, aby se k nim připojil. Ani režisér Václav Binovec nesklouzl k lacinému osočování, zdůraznil izolovanost legionářské hlídky, zabarikádované ve vesnickém domku a odhodlaně vzdorující nepřátelské přesile.

Příběh skupiny Židů odehrávající se ve vypjatých dnech po II. světové válce. Najdou svou zemi zaslíbenou? Ubrání se všem nepřátelům?

Theo Conroy, je bývalý bankéř s temnou minulostí. Má za sebou soudní proces kvůli podezření z vraždy své první ženy Caroline. Nyní se vydává se svou druhou manželkou Susannou, úspěšnou herečkou, a jejich šestiletou dcerou Ellou na dovolenou do odlehlého domu ve Walesu, kde se chtějí sblížit, než Susanna odjede pracovně do Londýna. Dům, pronajatý od tajemného majitele jménem Stetler, vykazuje nadpřirozené vlastnosti – zdá se být větší zevnitř než zvenku, místnosti mají nelogické rozměry a objevují se v něm tajemné chodby. Když se Ella Susanny zeptá, proč lidé nenávidí jejího otce, Susanna jí prozradí tajemství Theovy minulosti. Mezi manžely to vyvolá napětí, které eskaluje v momentě, kdy Theo objeví, že Susanna má druhý telefon, a podezřívá ji z nevěry…

Filmová adaptace psychologického hororu, vzdáleně upomínajícího na Hitchcockovy grotesky, kongeniálně vystihuje morbidní atmosféru a jakoby neskutečný svět panoptikálních postav vynikající předlohy Ladislava Fukse (vyšla v roce 1967). Pan Kopfrkingl se stal životní rolí Rudolfa Hrušínského a tragikomedie Spalovač mrtvol jedním z nejvýznamnějších filmů Juraje Herze, jenž tu plně uplatnil svůj smysl pro bizarnost, perverzi a fantaskní vidění. I když byl snímek normalizátory českého filmu příkladně zatracován a nemohl se po dlouhá léta objevit ani v kinech, ani v televizi, sotva lze tento titul pominout ve výčtu nejhodnotnějších českých filmů. Na scénáři spolupracoval s Jurajem Herzem autor původní novely Ladislav Fuks, kameramanem byl Stanislav Milota, vedlejší role ztělesnili Vlasta Chramostová, Jana Stehnová, Ilja Prachař, Jiří Lír, Míla Myslíková, Vladimír Menšík. V…