Komedie

Mladičká zdravotní sestra Marie (Alena Mihulová), poslední panna na „intru“, se rozhodne, že se stůj co stůj stane opravdovou ženou. Jenže má smůlu, vrátný ji přistihne s pacientem a ona musí za trest do zapadlé pohraniční vesničky. Její kolegyní se stává moudrá a zkušená „babi“ (Jiřina Jirásková), která dívku svérázným způsobem zasvěcuje do života…

Bohatý starý mládenec Pavel Haken se snaží – za pomoci svého věrného sluhy – unikat námluvám vdavekchtivých slečen. Ty se scházejí v dámském společenském klubu. V tamním bufetu pomáhá své tetě prostořeká Andula, dcera chudého taxikáře. Haken touží po klidu a nechá si proto postavit víkendovou vilku na samotě. Z krátkého ticha, které nastalo po odjezdu jeho matky, jej vyruší obyvatelky stanového tábora. Dívky z klubu využily nabídky paní Hakenové a utábořily se na jejich pozemku. V táborové kuchyni vypomáhá Andula. Když si jde brzy ráno zaplavat, setká se s Hakenem. Nekonvenční setkání oba zaujme. Mladý muž ji navštíví i v táboře a po jeho odchodu uražené slečny nabídnou Andule finančně výhodnou sázku, že ani ona Hakena nezíská. K všeobecnému…

Malé děti, malé starosti, velké děti, velké starosti, povzdechne si často mnohý rodič. Nejinak je na tom i matka osmnáctiletého Františka, který právě složil bez velké slávy maturitu a má nastoupit do svého prvního zaměstnání. Fandy má ještě plno klukovských snů, touží po kariéře veslařského reprezentanta, s kamarádem soupeří o přízeň obdivované dívky a vůbec se zarputile brání brát život vážně…

Venkovští fasádníci, Prouza, Skopec a Petrtýl, touží po „nóbl“ společnosti. Jejich první pokus v luxusní restauraci však končí katastrofou. V maringotce, která je jejich dočasným domovem, pak spřádají plány, jak to s tím světáckým životem zařídit. Navštíví nejlepší krejčovský salón a poté se rozhodnou doplnit si vzdělání a navštíví univerzitní knihovnu, kde získají pomoc profesora Dvorského, který je zasvětí do tajů společenského chování. Netuší, že vychytralá kuplířka, šatnářka Trčková už zaškoluje tři lehké dívky Marcelu, Zuzanu a Božku do rolí „nóbl dam““, s nimiž se mají páni náhodou seznámit…

Nápad a jádro libreta vzniklo v roce 1975 v Dánsku, kde autoři pracovali jako námezdní mimové v kodaňském pouličním divadle. Po návratu do ponuré a otrávené Prahy se věci ujal režisér Janík Roháč, jediná optimistická a zábavná bytost v tehdejší Československé televizi. Postavil lajnu Polívka–Jirák–Dvořák, která se zmocnila této mimické grotesky s nadšením. Společným úsilím vznikl pořad, který rok po svém vzniku dostal cenu na televizním festivalu pořadů pro mládež Prix de Jeunesse v Mnichově. Tento vznik se neobešel bez problémů. Nebyly kupodivu politické, ale ryze umělecké. Boj se strhl kolem dekorací. Známý a dodnes milovaný brněnský výtvarník navrhoval dekorace malované, Roháč chtěl gigantické doslovné zvětšeniny. Výtvarnou verzi označil za „bábkové divadlo“, což byl z jeho úst ortel smrti. Dnes, kdy klíčovaní trpaslíci brázdí světové obrazovky v libovolně zvětšených prostorách a kradmo se dotýkají iluzivních předmětů, Bolek, Ota a Pepa se…