Komedie

Nostalgický snímek je úsměvnou konfrontací velkostatkářské společnosti v počátcích republiky s romantismem, jakoby vystřiženým ze starých časů. Hrdinou je kníže Megalrogov, muž z rodu barona Prášila, ale také dona Juana i dona Quijota.

Podle humoristického románu Karla Poláčka vznikla podívaná sice starosvětská, ale osazené věrohodně napsanými i zahranými postavami. Příběh se odehrává v lázeňském městečku a zachycuje pestrou skladbu (nejen) tamních hostů, jejich různě trapné příhody i směšné touhy. Upoutala třeba řevnivost dvou mladých mužů (Rudolf Hrušínský a Svatopluk Beneš), kteří vyměňujíce si sociální role onikají, ironickou nadsázku nalezneme u manželských rozvratů, ať již muž trpí kvůli odchodu prostopášné ženy nebo naopak je peskován kvůli nevhodné stravě.

Mladá majitelka květinářství, které se její manžel zdá být obyčejně fádní, všední a příliš zaměstnaný, odolává nabídkám zkušeného svůdce… Jeden z nejzábavnějších filmů posledního roku okupace, který napsala pod cizím jménem Olga Scheinpflugová, se stal posledním českým filmem Adiny Mandlové.

Marta a Viktor jsou svoji už dost dlouho, aby se mohli přesvědčit, že jim manželství celkem dobře funguje. To ovšem platí pouze do chvíle, kdy se rozhodnou ověřit si kvalitu svého vztahu pomocí supermoderního počítače. Údajně neomylný elektronkový stroj jim zasadí ránu: při výběru životního druha sáhli vedle, naprosto se jeden k druhému nehodí. A počítač jim ochotně nabízí nové partnery…

Po rozchodu s přítelem se Tereza vrací domů ke své mámě a bratrovi Michalovi, desetiletému klukovi zajatém v dospělém těle, aniž by tu tušila, že tenhle návrat navždy změní její život. Domácnost, do které se vrátila, se totiž na rozdíl od ní ani trochu nezměnila. Máma pořád žije jen pro svého syna, a bratr má před ní ve všem přednost. Tereza má intenzivní pocit, že by máma měla myslet víc na sebe… a taky na ni. A tak se rozhodne udělat krok, po kterém už nikdo z nich nebude takový, jaký byl.