Dramatické filmy

Nejrozsáhlejší prózou francouzského spisovatele Marcela Pagnola je jeho dvoudílný román Živá voda. Vrací se v něm, tak jako ve většině svých děl, do rodného kraje Provence, okolí městečka Aubagne blízko Marseille. V roce 1952 Pagnol svůj román sám zfilmoval pod názvem Manon od pramene. O třicet let později francouzský režisér Claude Berri vytvořil novou dvoudílnou adaptaci. Scénář napsal spolu s Gérardem Brachem, ke kameře si pozval renomovaného kameramana Bruna Nuyttena. Také při hereckém obsazování měl režisér šťastnou ruku: pro Yvese Montanda byla role Césara jednou z životních příležitostí a Daniel Auteuil získal za interpretaci prosťáčka Ugolina francouzskou prestižní cenu Césara. Hvězdné obsazení doplňuje Gérard Depardieu a půvabná Emmanuelle Béartová.

Pan Bone dodržuje dané sliby, a aby mohl splnit ten, co dal ve vězení svému teď už mrtvému příteli, musí se zúčastnit několika pouličních zápasů. To ho vynese výše, tam kam potřeboval, aby se seznámil se správnými lidmi. Dodrží své slovo či nikoliv?

Na hrdinku v tomto pečlivě realizovaném salónním příběhu dopadá jedna rána osudu za druhou: neprosadila se jako herečka, živí se jako podceňovaná manekýnka a dokonce porodila nemanželské dítě, když uvěřila úlisným lžím. Přesto se nevzdala a dále usiluje o prosazení na divadelních prknech, k dobrému rozpoložení jí pomáhá i optimistická kamarádka.

Někdy v devadesátých letech, kdesi v tureckém přímořském resortu tráví dovolenou rozvedený mladý otec Calum se skoro náctiletou dcerou Sophií. Pohodové vystupování táty, který žádnou legraci nezkazí a baví se tím, že jej okolí považuje za dívčina staršího bratra, však zastírá znepokojivý závoj melancholie.

New York, 1961. Mladý Bob Dylan přijíždí s kytarou, proráží mezi legendy a jeho cesta vrcholí odvážným vystoupením, které otřese světem.