Dokumenty

Finsko ležící na chladném severu Evropy oplývá velkými plochami nedotčených lesů, mnoha jezery s čistou vodou, ale také obyvatelstvem, které je hrdé na své tradice a nádhernou přírodu. Během tisíců let si s ní místní lidé vytvořili zvláštní pouto. A právě hluboký respekt Finů k přírodě a dlouholetým zvykům pomáhá i nadále udržovat kouzlo této severské země. Dlouhé polární zimy tam střídají krátká, ale překrásná léta, kdy slunce nezapadá ani o půlnoci. Subarktické finské klima s sebou přináší nejednu výzvu, ale zároveň ale spoluvytvářelo jedinečnou kulturu země.

Mnoha cenami ověnčení filmaři a stálí spolupracovníci National Geographic Dereck a Beverly Joubertovi zavzpomínají na vše, co mohli spatřit během desetiletí svého života za kamerou. Podíváme se na archivní i nové záběry. Z první ruky uvidíme bezpočet změn, které vedly k poklesu lví populace. Co je třeba udělat, aby bylo zajištěno přežití těchto velkých koček?

Libanon čelí v súčasnosti viacerým krízam – politickej, ekonomickej i sociálnej. Túto neľahkú situáciu, ktorú ešte viac zhoršil nedávny strašný výbuch v Bejrúte, niektorí ľudia riešia únikom, iní hľadajú riešenia. Prichádzajú nové povolania. Rastie duch solidarity a vzájomnej pomoci. Aj o tom je dokument Libanon – Svetlo nad chaosom.

Břehouš černoocasý pobývá část roku v estonské přírodní rezervaci Marimetsa. Rozšířil se z Nizozemska, je to luční pták. Od června do února žije v deltě senegalské řeky Cassamance. Při odlivu zde konzumuje z bahna plže a komáří larvy. Lidé zde pěstují rýži, ale břehouši jim klíčící rýžová zrna pojídají. Je to mor, lidé se je snaží ze svých políček vyhnat hlukem. V nizozemském Nijkerku uhodily v únoru mrazy, země je pokrytá ledem. Pete chová 95 kusů dojnic na mléčné ekofarmě, která se nachází na pozemcích přírodní rezervace. Farmář Fred rozmetává po poli chlévskou mrvu, aby tráva pro krávy dobře rostla. Objevují se žížaly a břehouši je pojídají. Přiletěli, protože se potřebují nasytit během své migrace ze Senegalu na sever. Další…

Skotsko se díky nadšení mladých a inovativnímu duchu opět stává divočinou a jeho směr do tohoto nového věku je stěžejním tématem 21. století. Vzhledem k tomu, že klimatické změny, zmenšující se biotopy a stále se zvyšující lidská populace zanechávají své stopy, musí se zdejší příroda hrdinně bránit, má-li zůstat alespoň stínem toho, čím bývala. Navzdory této situaci zde ale mnoho divokých zvířat a rostlin přibývá, daří se jim, a dokonce odvracejí nedávnou hrozbu vyhynutí. Díky novému přístupu k divoké přírodě a jejím živočichům může být budoucnost nejznámějších skotských biotopů divočejší, než jsme si kdy dokázali představit.