Dokumenty

V červenci 1945 se v Postupimi sešli představitelé vítězných velmocí a Německo rozdělili do čtyř okupačních zón. Ze tří západních zón vznikla Spolková republika, menší sovětská byla zárodkem NDR. Konflikt dvou ideologií o nadvládu nad světem trval čtyřicet pět let. A občas se zdálo, že válka studená přejde ve válku velmi horkou…

Bylo to první město na sever od Alp, jeho obyvatelé žili spokojeně a elitou místní společnosti nebyli muži, ale byly to silné ženy. Ty zhruba před 2600 lety stály na absolutním vrcholu keltské společnosti v Heuneburgu, který stál a vzkvétal na území dnešního jihozápadního Německa. Díky osobité kultuře a vysoce rozvinuté společenské struktuře bylo toto sídelní centrum proslulé daleko za hranicemi keltské říše. Ženy měly hlavní slovo ve veřejném životě a podílely se na politické moci. Keltská společnost tak dalece předběhla řeckou a římskou civilizaci. Jak je možné, že se ženám podařilo emancipovat už během rané doby železné v 6. až 4. století př. n. l.? A co nám o jejich výjimečném postavení v keltské společnosti prozrazují nedávné archeologické nálezy?

V tomto dvoudílném dokumentárním seriálu uvidíte záběry, které zachycují bleskurychlé pohyby při přepadení kořisti a stejně rychlé útěky v děsivých okamžicích mezi životem a smrtí. Budeme svědky toho, jak velcí bílí žraloci na pobřeží Jihoafrické republiky využívají výbušnou rychlost k ulovení kořisti v podobě tuleňů a jak se lední medvědi vrhají na obrovské mrože odpočívající na ledových krách v Arktidě. Také vrcholný predátor, jakým je jaguár, kombinuje v rovníkových mokřadech Brazílie nenápadnost a rychlost, aby ulovil svou masitou kořist, největšího hlodavce na světě – kapybaru. Uvidíte přírodu v její nejrychlejší a nejzuřivější podobě!

Navzdory zimním podmínkám na severním okraji Alp nutí klimatické změny zvířata přizpůsobit své chování, změnit stravu a převrátit ekologii naruby.

Pokud bychom přetočili hodiny o 500 let nazpět, asi by nám o Vánocích scházel vánoční stromeček a mnohé zvyky a dobroty, ale užili bychom si celých 12 dní oslav a hojnosti. Čím si lidé tehdy zdobili domovy ve městech i na vesnicích? Jaké vybrané pokrmy si dopřával král Jindřich VIII. a co měli na Boží hod vánoční na stolech jeho poddaní? Je libo nadívaného páva, ve víně vařeného kance, masové koláče s rozinkami či tři dny pražené anýzové bonbony? Po lukulských hodech čekala společnost i vzácná možnost zahrát si tenis, kuželky a jiné hry, které byly po zbytek roku zakázané. A v neposlední řadě se tančilo, hrálo divadlo a pořádaly se reje masek podobné dnešnímu Halloweenu.