Dokumenty

Usvědčený vrah Callum Lynch (Michael Fassbender) je nedobrovolně vysvobozen z cely smrti jen proto, aby se stal součástí staletého boje mezi asasíny, templáři a španělskými inkvizitory. Jeho novým vězením se stává tajné zařízení Abstergo vybavené revoluční technologií Animus, která odhaluje v lidské DNA genetické vzpomínky a tím umožňuje vrátit se a prožít vzpomínky předků, které byly dosud ztracené v minulosti. Callum se díky Animusu propojí se svým prapředkem žijícím v Granadě a Seville v období španělské inkvizice v 15. století. Jmenuje se Aguilar de Nerha a je členem bratrstva asasínů, které už několik století vede skrytou válku s řádem templářů, svým odvěkým nepřítelem. Tajná organizace asasínů se zavázala chránit svobodnou vůli lidstva a snaží se zabránit tomu, aby se templáři s…

Od středověku poutníci putovali za hroby svatých a slavnými relikviemi po celé Evropě a Blízkém východu. Úcta k relikviím – tedy tělesným pozůstatkům světců a k předmětům s životem svatých spojených se datuje od raně křesťanské doby. „Velmi důležitou součástí kultu relikvií byla víra, že tyto lidské ostatky nebo předměty v sobě mají sílu, protože patřily člověku, který stále žije v Boží blízkosti. Díky tomu se tak může za nás na tomto světě přimlouvat. Proto byly neseny v procesích proti moru nebo sloužily jako ochrana proti nepřátelským vojskům,“ zdůrazňuje historik, jezuita a průvodce pořadem Miroslav Herold. Mezi posvátnými relikviemi se u křesťanů největší váhy dostávalo ostatkům, které jsou spojeny s Ježíšem Kristem. Část Kristova kříže, hřeb, kterým byl přibit na…

Vynalézavost československých inženýrů byla známa i ve světě. Dodnes máme v republice zachovánu řadu technických skvostů, dokazujících jejich důmyslná řešení. Spolu s Tomášem Hanákem se v novém dokumentárním cyklu vydejme po jejich stopách… Technické a průmyslové památky jsou fascinující nejen z technologického hlediska, ale dokazují i vynalézavost našich předků. Šlo kdysi o stavby účelové, které v mnoha případech oplývají estetickou kvalitou, jiné ji nabyly s postupem času, ale mnohé nyní po letech stagnování a chátrání třeba hledají svůj nový účel – staly se z nich muzea daného řemesla, rozrostly se, případně slouží svými výjimečnými prostory jako místo pro kulturní akce…

Během závodu ve sjezdu na Zimních olympijských hrách 1976 se teprve 22letý Franz Klammer ocitá v „oku bouře“. Od minulé sezony vyhrál tento charismatický nováček téměř všechny závody ve sjezdu. Tlak tisku a veřejnosti, stejně jako naděje celého národa, vrcholí. Jeho sponzor na něj tlačí, aby krátce před závodem změnil vybavení, počasí se viditelně zhoršuje a jeho největší soupeři vědí, že Franz musí udělat víc než jen neudělat chybu. Franz cítí, že si musí najít vlastní cestu a že mu k tomu může dát sílu pouze láska jeho života. Jede svůj životní závod, v němž zdolá trať, jejíž překonání se zdálo nemožné, a díky tomu dodnes zůstává legendou alpského lyžování.

Píše se rok 1870, Japonsku hrozí válka mezi císařem a klany samurajů. Právě proto sem přijíždí veterán americké občanské války Nathan Algren, aby pomohl císaři v boji proti samurajům a zároveň podpořil kontrakt mezi Japonskem a americkou zbrojovkou. Algren je veteránem mnoha bitev v boji o nezávislost, a byl proto najat Japonci jako specialista na vedení boje. Jenže osud občas umí být škodolibý. Kapitán Algren je samuraji hned při prvním ozbrojeném střetu zajat a zcela propadne obdivu k jejich způsobu života, tradicím a morálnímu kodexu. Nejen že je tímto světem zcela fascinován, ale na základě několika měsíců života mezi samuraji lehce pochopí, na čí stranu se v tomto konfliktu přiklonit…