Dokumenty

V roce 1922 objevil britský archeolog Howard Carter neporušený hrob egyptského faraona Tutanchamona. Tento nález uchvátil lidstvo nejen díky neuvěřitelným pokladům, které byly v hrobce, ale hlavně díky záhadným událostem, jež následovaly po jeho otevření, což z objevu učinilo pravý mýtus. Celkem 27 nevysvětlitelných úmrtí, nehod, nemocí… Vše nasvědčovalo tomu, že na tým archeologů padla kletba. Došlo k mnoha neštěstím, před kterými byli předem varováni.

1. Největší město mrtvých: Na světě existuje mnoho míst, který místní neřeknou jinak než město mrtvých. Vydejte se s námi na takové místo, které najdeme na území bývalého Československa. Na obří hřbitov, jehož nájemníky jsou víc než miliony mrtvých. 2. Nejhorší továrna na smrt: Nejhorší a nejděsivější místo, kam vás mohli odvézt a zavřít. Nezáleželo na tom, jaký trest vám určil rozsudek, protože tady jste mohli zemřít téměř kdykoli. Na tomto místě, které se pro mnohé stalo synonymem pekla, jste se začátkem padesátých let rozhodně nechtěli ocitnout. 3. Malá obec Maříž ležící těsně u hranic s Rakouskem vlastně není na první pohled ničím zvláštní. Tedy alespoň dnes. Před rokem 1989 šlo ale o obec, do které jste se jen tak dostat nemohli. Jako…

O jejich lásce už toho bylo napsáno, řečeno i natočeno opravdu mnoho. Přesto ani po čtvrt století nedá lidem spát, jak to asi mezi Dianou a Dodim Al-Fayedem bylo doopravdy. Tento dokument se snaží prostřednictvím svědectví lidí, kteří oba protagonisty příběhu novodobého Romea a Julie znali osobně, zrekapitulovat události, jež, jak všichni víme, skončily tragickou dopravní nehodou v pařížském silničním tunelu v srpnu roku 1997.

Romány Alexandra Dumase představují ideální předlohu pro filmové adaptace. V naší představivosti mušketýři tráví čas souboji, mařením spiknutí a záchranou cti královny a krále Francie. Mnohdy bojují z rozmaru. Skuteční královští mušketýři byli elitním sborem připraveným zemřít pro krále. Od roku 1665 se účastnili většiny vojenských akcí Ludvíka XIV. Vydejme se po stopách proslulého oddílu do 17. a 18. století. Ponechme stranou fikci a posviťme si na dosud neznámá fakta o osudech Dumasových legendárních hrdinů.

Naši domácí mazlíčci se v posledních letech stali hvězdami sociálních sítí. V zábavných či artistických kouscích si ale libují i volně žijící zvířata. Dobrovolně i nedobrovolně. Z mnoha záběrů vyplývá, jako by je hra bavila. Je tedy na rozdíl od obecně vžitého názoru možné, že by zábava nebyla výsadou pouze nás, lidí? Dávno víme, že mláďata se hrou učí. Jde ale jen o výchovné lekce řízené instinktem? Podle několika studií a experimentů nacházejí i divoká zvířata ve hře potěšení. A jak je to při pohlavních aktivitách?