Dokumenty

Od Hitlerova vzestupu k moci v roce 1933 po jeho smrt v roce 1945 žily miliony Němců pod vládou historicky nejznámějšího autoritářského režimu zodpovědného za systematický útlak, přesídlování a vraždy milionů lidí. V této sérii prozkoumáme realitu všedních dní života v nacistickém Německu, jak lidé žili a jak se zotavovali ze zkušenosti života pod nacismem. Jde o příběh života v Hitlerově Říši – a volných chvil, vzdělávání, náboženství, násilí a smrti.

Asi málokomu na světě se podaří, aby si splnil své dětské sny, získal za to pohádkové jmění a ohromující slávu. Stevenu Spielbergovi se to podařilo. Jeho cesta za štěstím však byla vykoupena mnohým trápením. Když byl malý, rodina se často stěhovala a Steven se těžko seznamoval. Rád utíkal do světa fantazie, zvláště poté, co ho otec jednou vzal na pozorování meteorického roje. Atmosféra tohoto zážitku v něm zažehla plamen imaginace, který v něm už nikdy neuhasl. V pubertě začal trpět odcizením svých rodičů, z něhož dlouho nespravedlivě vinil otce. V tomto složitém období si také uvědomil, co byl holocaust a jak poznamenal jeho židovskou rodinu. A všechny tyto události vytvořily pilíře jeho pozdější tvorby, jak už víme z filmů E.T….

Mladí sportovci, kteří patří k nejlepším v zemi, se prostřednictvím této série navzájem učí různé sporty a soutěží v nich. Kolik se toho lze naučit za dva dny, jak se jednotlivé atraktivní disciplíny jako třeba skoky na lyžích trénují, jak se cítí šampioni, když zrovna nevynikají? To vše se dozvíme v napínavé reality sérii.

Miroslav Táborský představuje historii a jedinečné příběhy českých památek UNESCO v novém dokumentárním cyklu

Filmový režisér Jiří Hanibal (narozen 1929) patří k prvním absolventům pražské FAMU, zkušenosti získával jako scénárista i jako pomocný režisér, k samostatné práci se dostává až na počátku 60. let. V jeho tvorbě převažuje zájem o problémy dětí a dospívající mládeže (Život bez kytary, Malé letní blues, Dědeček, Kyliján a já), avšak jeho filmy nikdy nedosáhly působivosti ani dosahu například obdobně zacílených snímků Formanových. Výrazněji neuspěl ani v tvorbě zacílené na kriminální příběhy (Dům ztracených duší, Čas pracuje pro vraha). Můžeme sice jeho celoživotní odkaz označit za průměrný, někdy dokonce přehlížený, ale přesto zůstává dokladem poctivého hledání, jak diváka co nejsilněji oslovit. Tento dokument je cenný zejména Hanibalovými vzpomínkami na uplynulá desetiletí, na šance, které dostal, i na překážky, které…