Dokumenty

V roce 1928, pět let před požárem, prožívá Berlín zlaté časy. Výmarské republice je deset let. Deset let nadšení a nadějí, ale také temných obav a plíživých revolucí. Německý parlament se tyčí v srdci hlavního města, severně od Braniborské brány, uzavírající věhlasný bulvár Unter den Linden. Německé císařství nahradila republika, která musela dlouhé roky odrážet útoky ze všech stran. Deset let po válce se lidé konečně začínají trochu bavit. V berlínských ulicích se však situace vyostřuje, veřejný prostor obsazují komunistické a nacistické bojůvky. Průměrný věk jejich členů je mezi dvaceti a třiceti lety, jedná se o lidi bez práce, často válečné sirotky, kteří v podobném zapojení spatřují náhradu vojenského života.

Francouzský badatel Jean-François Champollion se v roce 1822 zapsal do historie rozluštěním významu hieroglyfů. Podařilo se mu to především díky kartuši, kterou přečetl jako Ra-Mesé-SeS, což znamená „slunce ho zrodilo“ a označuje velkého Ramesse II. O šest let později, v roce 1828, si Champollion splnil svůj životní sen a vydal se do Egypta. Během osmnáctiměsíční výpravy od Alexandrie po chrám v Abú Simbelu se osudy nejslavnějšího egyptologa a největšího faraona starověkého Egypta neustále křížily.

Příběhy o báječných objevech nás přiblíží vesmírným zázrakům v dosud nevídané míře. Počínaje lovem na obávané černé díry a konče hledáním známek života na Marsu, počínaje hledáním dvojčete naší domovské planety a konče nalezením okamžiku, kdy vesmír vznikl. Každá epizoda vypráví jeden lidský příběh, a to s pomocí nejlepších představitelů světové vědy, kteří v pořadu nejen předestřou obdivuhodně daleké perspektivy a úžasné vědecké souvislosti, ale projeví i onu angažovanost, bez které by kosmický výzkum prováděný ve prospěch celého lidstva nebyl možný.

Město na řece Arno je kulturní metropolí světového významu. Rodina Medicejů od samotného počátku, od slavného období renesance, zde vždy podporovala a financovala uměleckou činnost. Díky svému progresivnímu myšlení a postupnému nárůstu politické moci ve městě, hrála důležitou roli nejen v dějinách Florencie, ale také v historii Toskánska a celé Evropy. Během jejich vlády od šestnáctého století do začátku osmnáctého století se jim podařilo sňatkovou politikou dosáhnout spojení s mnoha velkými rody, nejen s Habsburky, ale i s Bourbony či Lotrinčany. Florentské umělecké sbírky se staly ozdobou města a dodnes lákají návštěvníky z celého světa. Na jejich úsilí navázali Habsburkové. Noví panovníci také převzali rezidence a vily svých předchůdců, Medicejů.

Mohlo by se zdát, že o životě legendární „královny detektivek“ víme už všechno. Její odkaz je ale tak rozsáhlý, pestrý a zajímavý, že nás Agatha nepřestane udivovat asi nikdy. Dnešní dokument ji představuje jako zvídavé dítě s obrovskou fantazií a obrazotvorností, jako sebevědomou mladou ženu, která své nemalé vědomosti získala samostudiem, ale i jako křehkou a citlivou duši. Nahlíží do obou jejích manželství, vrací se k dosud neobjasněné epizodě záhadného zmizení poté, co jí její manžel Archie oznámil, že se s ní hodlá rozvést, ale ukáže nám i dobrodružnou stránku její povahy: když se provdala za archeologa Maxe Mallowana, podnikla s ním řadu výprav, zejména do Sýrie. V dokumentu vystupují především spisovatelčin vnuk Mathew Prichard a jeho syn James, kteří…