Dokumenty

Maloval nejen rodné Písecko a jižní Moravu, ale tvořil také ve Vídni, v Itálii či Francii.  Na jeho život, vztah k milované ženě i tvorbu vzpomínají jeho syn, hudebník Roman Dragoun, ale také jeden z jeho žáků, architekt Josef Pleskot.  Mistr Dragoun vytvořil více než 6 tisíc portrétů, zobrazil osobnosti své doby, vytvořil řadu autoportrétů a maloval také svou ženu Miladu. Málokdo však ví, že se věnoval i psaní poezie a že jeho syn řadu jeho textů zhudebnil.

Peniaze tvoria len 10 % úspechu. Všetko ostatné závisí od správnych ľudí, ale najmä od Božieho požehnania. Dve dobrovoľníčky zo Slovenska – Emília Bihariová a Zuzana Ďuríková – otvorili v Tanzánii v spolupráci s miestnym kňazom Francisom škôlku, školu a ambulanciu. Vladimír Krčméry je jeden z najzaujímavejších ľudí ktorých som mal možnosť stretnúť – hovorí režisér filmu Pavol Kadlečík. Prvý krát sa to stalo práve v Tanzánii, kde sme natáčali film v malej dedinke Shelui. Hlavne postavy boli 2 dobrovoľníčky zo Slovenska, miestny kňaz a lekári z Tropic teamu. A stretli sme aj s profesorom, ktorý tam prišiel na krátku návštevu. Za jeden večer pribudla do filmu ďalšia postava a veľmi oživujúci prvok. Dokonca vďaka nemu vznikol aj názov filmu…

Dokumentární trojportrét dospívajících ukrajinských uprchlíků se pohybuje na pomezí observace a zpovědí. Kateryna, Illia a Zakhar jsou v Česku od roku 2022 a režisér Jakub Fišer je citlivou kamerou Jana Šípka zachycuje v průběhů několika měsíců v prostředí rodinného zázemí (jako prostoru nejbližšího životu v domovině), při zapojení se do života ve zdejší společnosti (ať už formou pracovních brigád či školní docházky) a v neposlední řadě při participaci v divadelním projektu „Než válka skončí“ v brněnské Káznici, jehož se účastní v polohách spolutvůrců režie a dramaturgie a také herecky. Tato tři prostředí – tedy rodinné zázemí, české prostředí, divadelní projekt – tvoří trojúhelník různých terénů, které umožňují životy naších postav nahlížet z odlišných perspektiv. Během natáčení se problematika podrobila expertní…

Spolu s ním vyráží na divokou cestu česko-slovenská parta bláznivých dobrodruhů včetně nezničitelného Marka Slobodníka na plovoucí motocyklové tříkolce. Cíl? 18 000 kilometrů z Prahy až do Ulánbátaru. Prostředky? Ojeté, nebezpečné a legrační stroje. Výzvy? Nástrahy exotických zemí, bizarní režimy, mizející řeky, kvetoucí pouště i nekonečné pláně, kde nejsou cesty – jen směry. A Mongolsko – země modrého nebe. Nejméně osídlená země světa. Země, která láme srdce i plní sny. Ve finále, pod dunami pouště Gobi, dojatí chlapi zjišťují, že to fakt stálo za to a že zázraky se dějí… Ale někdy úplně jinak, než čekali.

Voda pokrývá sedmdesát procent naší planety. Z vesmíru vypadá Země jako obrovský oceán, místy přerušený velkými ostrovy – kontinenty. Tato voda, zdroj všeho života, je základní podmínkou naší existence. V současnosti však lidstvo na tento důležitý fakt zapomnělo. Náš horečný způsob života uvolňuje do atmosféry velké množství oxidu uhličitého, který vytváří skleníkový efekt a zahřívá naši planetu. Hladiny moří na celém světě stoupají exponenciálním tempem a pobřeží jsou vystavena stále silnějším záplavám. Velkoměsta vyrostla hlavně na pobřežích, protože to dříve byla výhodná poloha. Dnes je proto čtvrtina světové populace přímo ohrožena stoupající hladinou světového oceánu. Týká se to všech, ale města jako New York ve Spojených státech, Rotterdam v Evropě nebo Singapur v Asii jsou první na řadě. Vědci a…