Dokumenty

V roce 1945 vstoupil svět do atomového věku. S tím, jak se upevňovala jeho role otce bomby, se Oppenheimer stále více obával potenciálního nebezpečí, které by vědecké vynálezy mohly představovat pro lidstvo.

Dvoudílná televizní minisérie režiséra Andreie Konchalovského vychází z dávného Homérova eposu o muži, který musel překonat mnoho životních překážek na své strastiplné cestě, aby se po dvacetiletém odloučení vrátil ke své milované Penelopé.

Československo bylo při svém vzniku jedním z ekonomicky nejvyspělejších států tehdejší Evropy. Vděčilo za to generacím průkopníků, kteří se v průběhu 19. století odvážně pouštěli do průmyslového podnikání. Jejich jména jsou již mnohdy pozapomenuta, přestože z jejich dědictví dodnes těžíme. Zůstaly po nich světově proslulé značky a pyšné tovární haly. Svou prestiž dávali okázale najevo a jejich vlastní sídla byly dílem znamenitých architektů. Dokázali však také štědře investovat do umění, neváhali s podporou mladých talentů, nezapomínali ani na sociální programy a filantropii obecně. Jejich jména stojí za to, aby byly připomínány.

V roce 1943 se Hitler snaží zvrátit dosavadní vývoj války. Veškeré snahy včetně největší tankové bitvy končí neúspěchem. Po vytvoření druhé fronty Hitler dělí jednotky mezi východ a západ.

Umělá inteligence už dnes plánuje a utváří naši budoucnost. Otvírají se nové možnosti a autoři dokumentu je přijeli do Spojených států prozkoumat. Umělá inteligence využívá nejnovější nástroje, vylepšené modely strojového učení. Mění to, kdo jsme a komu důvěřujeme. Možnosti jsou neuvěřitelné, ale ani sami stvořitelé nevědí, kam to povede. Generativní umělá inteligence léta bublala pod povrchem. Nyní však vytryskla plnou silou a odstartovala závod o ovládnutí trhu. A když mají zisky přednost před bezpečností, následky bývají závažné. Jedná se tedy o neomezený experiment? Jsme v roli pokusných morčat? Teprve poznáme, jaké škody nová technologie napáchá a jakou cenu za to zaplatíme?