Dokumenty

Tento dokument je součástí televizního cyklu stanice CS film Ze soukromých archívů, který nahlíží do běžného života známých osobností českého filmu. Díky vášni Miloše Kopeckého pro fotografování a natáčení se zachovalo množství unikátního materiálu. Slovem provází Jana Kopecká. První díl je zaměřen především na vztah Miloše Kopeckého k ženám, na způsoby relaxace a trávení volných chvil a jeho duševní rovnováhu. Ve druhé části dokumentu se zaměříme na Miloše Kopeckého především ve vztahu k cestování, podíváme se s ním do Londýna a dokonce na Kubu. Závěrečný díl mapuje vztah Miloše Kopeckého k jeho kolegům z divadla, především pak jeho velké přátelství s Rudolfem Hrušínským.

V červenci 1945 se v Postupimi sešli představitelé vítězných velmocí a Německo rozdělili do čtyř okupačních zón. Ze tří západních zón vznikla Spolková republika, menší sovětská byla zárodkem NDR. Konflikt dvou ideologií o nadvládu nad světem trval čtyřicet pět let. A občas se zdálo, že válka studená přejde ve válku velmi horkou…

Bylo to první město na sever od Alp, jeho obyvatelé žili spokojeně a elitou místní společnosti nebyli muži, ale byly to silné ženy. Ty zhruba před 2600 lety stály na absolutním vrcholu keltské společnosti v Heuneburgu, který stál a vzkvétal na území dnešního jihozápadního Německa. Díky osobité kultuře a vysoce rozvinuté společenské struktuře bylo toto sídelní centrum proslulé daleko za hranicemi keltské říše. Ženy měly hlavní slovo ve veřejném životě a podílely se na politické moci. Keltská společnost tak dalece předběhla řeckou a římskou civilizaci. Jak je možné, že se ženám podařilo emancipovat už během rané doby železné v 6. až 4. století př. n. l.? A co nám o jejich výjimečném postavení v keltské společnosti prozrazují nedávné archeologické nálezy?

V tomto dvoudílném dokumentárním seriálu uvidíte záběry, které zachycují bleskurychlé pohyby při přepadení kořisti a stejně rychlé útěky v děsivých okamžicích mezi životem a smrtí. Budeme svědky toho, jak velcí bílí žraloci na pobřeží Jihoafrické republiky využívají výbušnou rychlost k ulovení kořisti v podobě tuleňů a jak se lední medvědi vrhají na obrovské mrože odpočívající na ledových krách v Arktidě. Také vrcholný predátor, jakým je jaguár, kombinuje v rovníkových mokřadech Brazílie nenápadnost a rychlost, aby ulovil svou masitou kořist, největšího hlodavce na světě – kapybaru. Uvidíte přírodu v její nejrychlejší a nejzuřivější podobě!

Navzdory zimním podmínkám na severním okraji Alp nutí klimatické změny zvířata přizpůsobit své chování, změnit stravu a převrátit ekologii naruby.