Dokumenty

Po druhé světové válce v Číně propukla občanská válka. Nacionalisté se po prohře stáhli na Taiwan a pevninskou Čínu a přilehlé ostrovy ovládli komunisté. 1. října 1949 ohlásil Mao Ce-tung založení Čínské lidové republiky na pekingském Náměstí Nebeského klidu. Velkolepá přehlídka měla ukázat světu, že Čína je tu a nehodlá být světem opomíjena. Historie pak dala větě „Číňané povstali“, kterou pronesl komunistický vůdce, za pravdu. V našem dokumentu se vydáme s filmařem Peterem Du Caneem do zákulisí této přehlídky prostřednictvím vzácných archivních záběrů, které odhalí pravdu o uchvácení Číny komunisty

Hitler, největší zlo, které postihlo Evropu, a které vedlo ke smrti milionů evropských Židů. Po hrůzném konfliktu, který končí jeho smrti, přeživší nacistické vůdce pronásledovali po celém Německu. Jednalo se o jedny z nejkrutějších a nejhorších mužů, kteří stáli Hitlerovi po boku a pomáhali mu páchat všechna jeho zvěrstva.

V časosběrném dokumentu se Václav Havel osobně vrací na divadelní prkna – v půl roku trvajícím společensko-divadelním projektu divadla Husa na provázku, jehož program vyvrcholí scénickou montáží, která obsáhne dramatickou tvorbu V. Havla od Zahradní slavnosti až po Odcházení. Filmová verze tohoto projektu otvírá velké téma prolínání kultury a dějin, moci a outsiderovství, divadla a života, snu a reality; pokusí se být návratem k uměleckým kořenům dramatika V. Havla.

V Južnom Sudáne poznajú Miroslava Spišiaka ako zanieteného kňaza, ale aj ako pracovitého elektrikára. Keď ho zavolajú rehoľné sestričky či slovenskí dobrovoľníci, ochotne opravuje pokazené elektrické zariadenia, čerpadlá, slnečné kolektory… Život v jednej z najmladších krajín sveta je poznačený desaťročia trvajúcim konfliktom. Napriek aktuálnemu prímeriu nad krajinou visí hrozba ďalšieho krviprelievania.

Dedičkami východosýrskej tradície „Cirkvi Východu“ sú dnes Asýrska cirkev Východu, Starobylá cirkev východu, Chaldejská katolícka cirkev a Sýrsko-malabarská katolícka cirkev. Chaldejci sú teda katolíci. Žijú roztrúsení medzi obyvateľmi Gruzínska a v marazme krajiny trpiacej rôznorodými problémami postkomunistickej postomodernej doby uchovávajú žiariace perly tradície, ktorá sa môže hrdiť okrem iného tým, že používa jazyk Ježiša Krista. Podarí sa im túto tradíciu odovzdať aj súčasnej mladej generácii?