Dokumenty

Tento velkolepý dokument, který obsahuje okouzlující scény z divoké přírody zasazené do fantastického vápencového světa, ukazuje syrovou krásu, divoká stvoření a fascinující rozpory jedné z nejpozoruhodnějších divokých zemí Irska – vápencové pouště na západním pobřeží Irska zvané Burren. Burren, uhnízděný na neúprosném pobřeží divokého Atlantského oceánu v odlehlých končinách irského hrabství Clare, je drsná krajina, která se téměř nepodobá žádné jiné. Zvlněné šedé kopce surové skály ukazují světu pustou tvář, ale pod povrchem se skrývá přírodní ráj – pláně a hory ze stříbrného kamene rozštěpené puklinami a podzemními jeskyněmi; mystická krajina, o které mnozí tvrdí, že byla inspirací pro Tolkienovu „Středozem“. Autor „Pána prstenů“ tuto oblast často navštěvoval. Film kromě představení divoké přírody Burrenu představí i některé z lidských strážců…

Děj se odehrává ve středověkém Tallinu. Stejně jako v předchozím dílu je apatykář Melchior asistentem soudce, kterému pomáhá s objasněním vražd, ke kterým ve městě došlo. Noční hlídač je vyděšen duchem tragicky zesnulé dívky – před 12 lety se ve studni na zahradě jednoho domu utopila mladá dívka Dorotea Gosvinová, dcera bohatého obchodníka. Jejím tehdejším přítelem byl Till, syn obchodníka Bruise. Dojde k několika dalším, podezřelým úmrtím – je zavražděna prostitutka a její přítel, kteří chtěli utéct z města…

Dokumentární portrét křehké ženy z oceli a nejvýraznější představitelky české architektury vůbec. Její otec byl významným architektem baťovského Zlína. Původně se chtěla stát profesorkou chemie, na přání otce však vystuduje Eva Jiřičná obor architektury na ČVUT v Praze. V létě 1968 odjíždí na stáž do Londýna, ale československé úřady jí brání v návratu a de facto tak nedobrovolně emigruje. Eva netuší, že se dalších 22 let nedostane zpátky a nikdy v životě už se nesetká se svým milovaným otcem. V Anglii se rázem ocitá sama a postupně se vypracuje v jednu z nejvýraznějších osobností interiérového designu a architektury. Po pádu železné opony se již jako renomovaná architektka vrací do rodné země, kde ji nikdo nezná. Od 90. let se tuzemskými…

Na olympijských hrách v Mnichově se měla Spolková republika Německo představit celému světu jako nová, mladá, kosmopolitní demokratická země. Tento svátek všech příznivců sportu si však budeme navždy pamatovat ne díky skvělým sportovním výkonům, ale kvůli hrozným událostem z 5. září, během kterých palestinská teroristická organizace Černé září vzala jedenáct rukojmí z řad izraelských atletů. Krizová situace skončila krátce po půlnoci. Rukojmí se nepodařilo osvobodit. Když výstřely zbraní konečně utichly, všech jedenáct izraelských atletů, jeden západoněmecký policista a pět palestinských teroristů bylo mrtvých. U příležitostí 50. výročí této strašné události vznikla poutavá čtyřdílná historická mini série Mnichov: Teror na olympiádě. S pomocí mnoha různých mezinárodních expertů pečlivě rekonstruuje osudné události tragického dne, který je považován za chvíli, kdy došlo ke…

Deset týdnů po napadení Pearl Harboru a tři dny po dobytí Singapuru,19. února1942, začaly z letadel japonského císařství opět padat ničivé bomby, tentokrát na australský Darwin. Zůstalo po něm 250 mrtvých a stovky zraněných. Australská armáda, která měla v tu chvíli velkou část svých vojsk v zámoří, nebyla na nálet připravena. Nikdo navíc nečekal, že Japonci po vyhraném tažení v Singapuru udeří tak brzy. Kdo byl zodpovědný za selhání australské armády, je veřejnosti léta zatajováno. Jedno je však jisté. Austrálie byla ve válce a bombardování Darwinu vstoupilo do dějin jako další z tragédií, které přinesla