Dokumenty

Tento vědecký dokument je veden jako policejní vyšetřování předkolumbovských mumií z Chile a Peru, z nichž jedna, Raspar Capac, inspirovala 7 křišťálových koulí – 13. díl Tintinových dobrodružství slavného belgického kreslíře Hergého. Ve skutečnosti se mumie Rascar Capac dostala do muzea Art&History v Bruselu v polovině 19. století za neznámých okolností. Odhalením původu Rascara Capaca film prozkoumává dosud neznámé skutečnosti o jeho životě, příčinách smrti a dokonce i o tom, jakými nemocemi trpěl. Dokument sleduje pátrání v terénu, ve specializovaných laboratořích v Belgii a Francii a podél tichomořského pobřeží Chile a Peru. Využití moderních technologií k výzkumu a testům Rascara a dalších podobných mumií nám umožní pochopit mnohem více o těchto předkolumbovských mumiích, o kterých toho ve srovnání s jejich…

Kdysi si války ve vesmíru představovali pouze autoři vědecké fantastiky, nyní se však stávají největší technologickou hrozbou pro náš způsob života. S rostoucím nebezpečím ze strany neidentifikovaných létajících objektů a států ze Země se rodí nová éra obrany, chránění aktiv a tvrzení dominance v poslední frontě. Od úsvitu éry družic se vesmír plní stále více technologií určených pro společenský pokrok i války. Boj o kontrolu nad novým bitevním polem má široké důsledky na základy naší společnosti, neboť téměř každý aspekt našeho života je závislý na družicích obíhajících kolem naší planety. Družice podporují celou digitální ekonomii, umožňují miliardové obchody po celém světě, předpovídání počasí a sledování klimatických změn od požárů divoké přírody až po ustupující ledovce. Naše účinky a činy jsou…

Undergroundové komunity byly mimo jiné výjimečné tím, že ve chvíli, kdy režim cokoli zakázal, lidé v podzemí dokázali improvizovat. Když komunisté zavřeli před mnoha nepohodlnými výtvarníky oficiální výstavní síně, když jim zabavili ateliéry, někteří z nich našli azyl na nezávislé scéně. Své práce vystavovali v plenéru, ve stodolách, v bytech. V tomto prostředí vznikla řada výjimečných děl, akcí a happeningů, výtvarníci tady objevovali a hýčkali styly a žánry, které nikdo v oficiálních galeriích neměl šanci vidět. Tyto komunity pořádají výstavy dodnes, přitom mnoho prací konkrétních autorů je součástí unikátních stálých sbírek v Česku i v zahraničí.

Strašlivá nemoc, která začíná pliváním krve, horečkami a bolestmi v kloubech a končí zčernalými končetinami, celkovou sepsí a smrtí. To je mor, jinak také nazývaný Černá smrt. Ve 14. století se nemoc pocházející z Asie přehnala Evropou a vyhubila polovinu tehdejší populace. Dlouhou dobu nebyly známy skutečné příčiny nemoci, před několika lety se jí začal zabývat evoluční biolog Hendrik Nicholas Poinar, který se specializuje na výzkum DNA izolovaných ze starých vzorků. Zkoumá bakterie způsobující morovou nákazu, pokouší se prolomit kód starodávného zabijáka a změnit způsob, jakým dnes nahlížíme na boj s infekčními chorobami. Sledujte jeho fantastické úsilí v našem dokumentu

Drážďany, 13. únor 1945. Jedno z nejdůležitějších průmyslových center Třetí říše čekají nejtěžší chvíle. Britské Královské letectvo a Armádní letectvo Spojených států amerických podniká vzdušný útok na město. Až do 15. února během celkem čtyř náletů společně shodí na 3900 tun výbušných a zápalných pum. Utrpení civilistů nezná mezí… Podle závěrečné zprávy z března 1945 je počet obětí útoku odhadnut na 25 tisíc a dodnes se řeší otázka, zda byl 12 týdnů před konečnou kapitulací Německa nezbytně nutný. Náš hodinový dokument detailně zobrazuje nálety a ukazuje totální devastaci kdysi prosperujícího města