Přírodovědné

Vzájemné ovlivňování rostlin a okolního světa je mnohem rozmanitější, než jsme si mysleli. Vědělo se, že rostliny jsou citlivé na teplotu, sluneční záření nebo vlhkost. Díky moderním zobrazovacím metodám můžeme rostliny zkoumat mnohem podrobněji a s údivem zjišťujeme, že jejich svět vlastně ještě vůbec neznáme. S rostlinami máme některé společné vlastnosti. Mají například cévní soustavu srovnatelnou s našimi žilami a tepnami, které zajišťují oběh tekutin. Disponují také sítí k přenosu elektrických impulzů podobnou našim nervům, která slouží k přenosu informací. Vylučují hormony a mohli bychom najít ještě mnohé další shodné znaky. Třeba z genetického hlediska mají rostliny stejné geny nezbytné pro sluch jako živočichové. Ale mohou opravdu „slyšet“? … V boji o přežití si rostliny vypracovaly účinné, někdy až zákeřné metody….

Zahrada je vždy odrazem své epochy. Její úprava a někdy i staletí trvající péče o ni jsou svědectvím o módě, o duchu doby i o politickém vývoji. Jsou to jakési kvetoucí časové schránky, které otevírají pohled do císařských paláců i arcibiskupských sídel. Ve skvostech rakouské zahradní architektury se odráží dobový vkus, mocenské poměry i souznění kultury s přírodou. Dnes jsou tyto zahrady díky péči a lásce probouzeny k novému životu. Rakouský dokument nás zavede například do zahrad zámků Hof, Neuwaldegg či Ambras poblíž Innsbrucku.

Argentina je země kontrastů – od nejvyšší hory kontinentu až po oceány, ve kterých plují mořští obři. Pozadu nezůstává ani bohatá historie i tamní obyvatelé, kteří prahnou po dobrodružství. Pravý duch národa země ožívá v pampách, ale i v ruchu kosmopolitního Buenos Aires. Fotbalové hvězdy jsou uctívány jako bohové, s vášnivým tangem se setkáte na každém rohu a gaučové stále jezdí na svých koních po širokých pláních.

Břehouš černoocasý pobývá část roku v estonské přírodní rezervaci Marimetsa. Rozšířil se z Nizozemska, je to luční pták. Od června do února žije v deltě senegalské řeky Cassamance. Při odlivu zde konzumuje z bahna plže a komáří larvy. Lidé zde pěstují rýži, ale břehouši jim klíčící rýžová zrna pojídají. Je to mor, lidé se je snaží ze svých políček vyhnat hlukem. V nizozemském Nijkerku uhodily v únoru mrazy, země je pokrytá ledem. Pete chová 95 kusů dojnic na mléčné ekofarmě, která se nachází na pozemcích přírodní rezervace. Farmář Fred rozmetává po poli chlévskou mrvu, aby tráva pro krávy dobře rostla. Objevují se žížaly a břehouši je pojídají. Přiletěli, protože se potřebují nasytit během své migrace ze Senegalu na sever. Další…

Skotsko se díky nadšení mladých a inovativnímu duchu opět stává divočinou a jeho směr do tohoto nového věku je stěžejním tématem 21. století. Vzhledem k tomu, že klimatické změny, zmenšující se biotopy a stále se zvyšující lidská populace zanechávají své stopy, musí se zdejší příroda hrdinně bránit, má-li zůstat alespoň stínem toho, čím bývala. Navzdory této situaci zde ale mnoho divokých zvířat a rostlin přibývá, daří se jim, a dokonce odvracejí nedávnou hrozbu vyhynutí. Díky novému přístupu k divoké přírodě a jejím živočichům může být budoucnost nejznámějších skotských biotopů divočejší, než jsme si kdy dokázali představit.