Přírodovědné

Obyvatelé Madagaskaru se vyvíjeli v izolaci. Tato skutečnost stojí za jejich výlučností a jejich podivnosti vyvolávají údiv.

Hraví, bojovní, mlsní, leniví, ale především ostražití – takoví jsou svišti. V jednom odlehlém alpském údolí sledujeme po tři roky životní osudy mladého samce a jeho klanu

Asi tisíc kilometrů severně od Tokia leží druhý největší ostrov Japonska – Hokkaidó. Jeho severovýchodní cíp tvoří poloostrov Širetoko. Oblast patří k nejméně dostupným v celém Japonsku. To je jeden z důvodů, proč se tamní příroda dochovala tak neporušená. Na podzim sem připlouvají lososi z Tichého oceánu, aby se vytřeli ve zdejších řekách. Medvědi už je nedočkavě vyhlížejí a začíná pro ně období největší hojnosti. Toto je rozhodující období pro shromažďování tukových zásob a musí ho využít každý, kdo chce přežít krutou zimu na poloostrově. Ovšem i během nejchladnějšího období v roce dorazí k těmto břehům ze severu dar, který tu pomáhá udržovat život.

Před 125 lety napsal Rudyard Kipling, Angličan narozený v Indii, sbírku povídek, kterou nazval „Kniha džunglí“ a která se čte dodnes. Příběhy vyprávějí o malém chlapci vychovávaném vlky. Kipling vytvořil pomyslný „zákon džungle“, který musí všechna zvířata dodržovat, jinak zemřou. V podstatě šlo o přežití nejpřizpůsobivějších, ale za fikcí se skrývají fakta. V Indii stále žijí vlci, kteří loví ve vyprahlých rovinách, tygři, kteří se prohánějí po ubývajících lesích, a sloni, kteří šlapou po starých stezkách jako generace před nimi. Natáčelo se výhradně v Indii a my tak můžeme sledovat každodenní i sezónní boje živých zvířecích předobrazů, které Kipling popsal a jež se všechna řídí nepsaným zákonem džungle a snaží se vychovat novou generaci.

Mořský ekolog Neil Hammerschlag se spojí s Jamesem Glancym a evolučním biologem Tobym Dalym-Engelem, aby společně zjistili, jak mohl jeden z největších odchycených žraloků bělavých dorůst do takových rozměrů a zda se v oceánu nachází další podobný exemplář.