Přírodovědné

Zrodil se z ohně. Když se v září 2021 na zeleném ostrově La Palma v Atlantském oceánu otevřelo ústí úplně nového kráteru, nikoho nenapadlo, že půjde o jednu z největších a nejničivějších sopečných erupcí za posledních pět století. A že zároveň nabídne mnoha vědcům vzácnou příležitost živě sledovat, jak probíhá evoluce. Sopka na ostrově La Palma chrlila lávu a popel dlouhé tři měsíce. Po jejím úbočí se valilo několik proudů rozžhavené lávy. Všechno, co jim stálo v cestě, bylo nemilosrdně zničeno a pohřbeno pod místy až 60metrovou neproniknutelnou vrstvou. Ale na místě zkázy se také zrodil úplně nový život. Příroda v okolí sopky zná mnoho způsobů, jak se přizpůsobit. Jedna z největších a nejsilnějších vulkanických erupcí za posledních 500 let…

Martin Clunes objevuje rozmanitost ostrovů v Atlantickém oceánu, od džunglí „afrických Galapagos”, přes Madeiru a Azorské ostrovy a posléze i Faerské ostrovy až po zledovatělé srdce Grónska.

Téměř všechna důležitá města světa byla založena na říčním toku – což platí obzvlášť pro Evropu. Řeky byly odjakživa inspirací pro umění, pro výtvarníky, literáty i hudebníky. Stávaly se zdrojem legend, mýtů a lidových tradic. V našem seriálu budeme objevovat dějiny, zeměpisné a kulturní zvláštnosti tří největších evropských řek: Dunaje, Mohanu a vznešeného Rýna.

Když člověk navštíví místní les zrovna v období sucha, často si myslí, že je mrtvý. Ve skutečnosti však šetří cennými zdroji, aby se s příchodem dešťů opět zazelenal. Taková je jeho životní strategie. Opadavý tropický les, který si představíme, je jedním z posledních ve Střední Americe. Kostarická provincie Guanacaste leží mezi Tichým oceánem a sopečným pohořím na severozápadě země. Její lesy unikly masivní devastaci, během posledních 40 let o ně místní obyvatelé pečovali a dnes se díky jejich snaze dokonce rozšiřují. Od května do prosince, kdy je zdejší les nepřetržitě zavlažovaný dešti od Tichého oceánu, se od běžného bujného tropického lesa téměř neliší. V lednu se však převládající větry otočí, oblaky zadrží sopečné pásmo a na pláně přestane pršet.

Spí každý tvor, ale ne všichni stejně. Obrovští sloni spí jen dvě hodiny denně, zatímco drobné včely podřimují až deset hodin denně. A někteří ptáci tráví 300 dní v roce ve vzduchu a spí za letu. Tento dokument zkoumá některé z největších spáčů na Zemi, protože vědci si vzali vylepšené technologie a vyrazili s nimi do divočiny, aby zjistili, proč a jak zvířata spí a jak se vypořádávají s nedostatkem spánku nebo nebezpečím, že během spánku upadnou do bezvědomí.