Historický

Lafayettova eskadra byla americká dobrovolnická bojová letka, která vyrazila do Francie ještě předtím, než se Amerika zapojila do bojů první světové války. Oběti jejich členů hluboce posílily historický svazek mezi sesterskými republikami Spojených států amerických a Francie. A zároveň položily základy amerického válečného letectva a U.S. Air Force. Historický dokumentární film Lafayettova eskadra využívá předtím nezveřejněné archivní záběry, dopisy i vzpomínky a odhaluje vzrušující i nervy drásající zážitky z prvních bitev v oblacích.

New York, 1971. Dříve obletovaný fotograf Eugene Smith žije osamocen a ke dnu lahve nikdy nemá daleko. Náhlá cesta do japonského města Minamata, kde bezskrupulózní korporace znečišťuje pobřežní vody, však jeho životu vtiskne nový smysl.

Tento dvoudílný dokument zpochybňuje mnohé z toho, co si myslíme, že o velké severské rase válečníků víme. Mimořádný rozvoj moderních technologií a zařízení předznamenal novou a inspirativní éru historického výzkumu. Tým odborníků a historiků v Norsku má za sebou ohromující nové objevy. Byl nám umožněn exkluzivní přístup k jejich práci a naše kamery je mohly sledovat při této velké objevitelské cestě, kdy sledují artefakty nalezené po celé západní Evropě až k jejich původu.

Jak už napovídá název dokumentu, jde o pohled na jeden významný historický den v červnu 1953. Jeden z nejočekávanějších okamžiků v britské historii byl v mnohém průlomový, především v tom, že po stovkách let byla z obřadu sejmuta rouška tajemství a poddaní mohli být prostřednictvím televizního přenosu přímo u toho. Zachovalo se však mnohem víc než roztřesené černobílé záběry z nedokonalých obrazovek. Kromě unikátních barevných záběrů jsou to především cenné vzpomínky pamětníků a historici nám připomenou důležité klíčové momenty obřadu.

Ačkoliv Kupec benátský patří mezi nejznámější Shakespearovy hry, jeho filmové adaptace jsou nepočetné a vznikaly zejména v éře němého filmu. Britský scenárista a režisér Michael Radford se pokusil ve svém přepisu překonat dilema, jež je v námětu hry zakleté. Navzdory názvu je vlastně hlavní postavou zvláštní komedie, napsané mezi lety 1594–1598, benátský žid Šajlok, požadující od váženého kupce Antonia splnění podivné smlouvy: za pozdní splátku dluhu chce libru kupcova masa. Zdánlivě tak vystupuje do popředí zjevný středověký antisemitismus. Shakespeare však obdařil postavu žida, traktovanou v té době jen v poloze karikatury, nečekanou hloubkou a zvláštní rozpolceností. Právě toho Radford využil. Snímek je uveden titulky o postavení židů v Benátkách a dává značný prostor Al Pacinovi, aby předvedl Šajloka mnohem více…