Historický

Hrad Münzenberg 1218 V této epizodě budeme svědky jednoho dne Eberharda von Münzenberg. Purkrabí je jednak správcem hradu, ale současně i výběrčím daní a velitelem hradní posádky. Nyní z první ruky poznáme, jak nabitý byl obyčejný pracovní den středověkého purkrabího.

V červenci 1945 se v Postupimi sešli představitelé vítězných velmocí a Německo rozdělili do čtyř okupačních zón. Ze tří západních zón vznikla Spolková republika, menší sovětská byla zárodkem NDR. Konflikt dvou ideologií o nadvládu nad světem trval čtyřicet pět let. A občas se zdálo, že válka studená přejde ve válku velmi horkou…

Bylo to první město na sever od Alp, jeho obyvatelé žili spokojeně a elitou místní společnosti nebyli muži, ale byly to silné ženy. Ty zhruba před 2600 lety stály na absolutním vrcholu keltské společnosti v Heuneburgu, který stál a vzkvétal na území dnešního jihozápadního Německa. Díky osobité kultuře a vysoce rozvinuté společenské struktuře bylo toto sídelní centrum proslulé daleko za hranicemi keltské říše. Ženy měly hlavní slovo ve veřejném životě a podílely se na politické moci. Keltská společnost tak dalece předběhla řeckou a římskou civilizaci. Jak je možné, že se ženám podařilo emancipovat už během rané doby železné v 6. až 4. století př. n. l.? A co nám o jejich výjimečném postavení v keltské společnosti prozrazují nedávné archeologické nálezy?

Pokud bychom přetočili hodiny o 500 let nazpět, asi by nám o Vánocích scházel vánoční stromeček a mnohé zvyky a dobroty, ale užili bychom si celých 12 dní oslav a hojnosti. Čím si lidé tehdy zdobili domovy ve městech i na vesnicích? Jaké vybrané pokrmy si dopřával král Jindřich VIII. a co měli na Boží hod vánoční na stolech jeho poddaní? Je libo nadívaného páva, ve víně vařeného kance, masové koláče s rozinkami či tři dny pražené anýzové bonbony? Po lukulských hodech čekala společnost i vzácná možnost zahrát si tenis, kuželky a jiné hry, které byly po zbytek roku zakázané. A v neposlední řadě se tančilo, hrálo divadlo a pořádaly se reje masek podobné dnešnímu Halloweenu.

Příběh z prostředí francouzského královského dvora v polovině 16. století je plný intrik. Krásná paní de Clėves okouzlí vévodu de Nemouras. Ani on jí není lhostejný, avšak kněžna velmi ctí svého staršího manžela (kterému se vyznává z citů k jinému muži) a vévodu odmítá. Vévoda se však nevzdává a tak i nadále věnuje až nemístnou pozornost krásné kněžně. Situace se vyhrotí v okamžiku, kdy se k panu de Clėves donese nepravdivá pomluva, že kněžna vévodovi nakonec podlehla… Věci začnou mít rychlý spád…